Společnost pro obranu svobody projevu se v anketě tázala několika významných veřejně známých osob, co nejvíce ohrožuje svobodu projevu v České republice. Podle Miloše Zemana ohrožuje svobodu slova zejména ministerstvo vnitra pod vedením Víta Rakušana. „Ministr vnitra Vít Rakušan,“ uvedl stručně Zeman.
Reprezentuje Petr Fiala dobře Českou republiku?Anketa
Toho si všímá i kardinál Dominik Duka, podle nějž lze v Česku pozorovat lidi, kteří nemají odvahu říkat, jak věci jsou, i když znají pravdu. „Pokud nedokážeme svést zápas za hodnoty, tak popíráme nejen svou osobní identitu, ale i po staletí budovanou identitu našeho národa. Nevím o tom, že by nějaký jiný stát měl na prezidentské zástavě napsáno ,Pravda vítězí´. Umlčování pravdy se dnes děje mnoha způsoby. Jednak se na tom svými titulky podílejí média, která kdekoho lynčují, a pak zde hraje roli i takové to švejkovské ,to chce klid´. Dejme si pozor, aby se to nestalo součástí naší národní identity,“ varuje Duka.
Považujete Tomáše Halíka za morální autoritu?Anketa
Již dříve se pro Společnost pro obranu svobody projevu vyjádřil také komentátor a prezident Jaguar Klubu ČR Filip Turek s tím, že svobodu slova nejvíce ohrožuje „černobílé a zjednodušené vnímání témat od lidí, se kterými byste se v osobním kontaktu pravděpodobně nebavili a nesetkali, nebo byste si vykali a bavili se pouze na společenské úrovni“.
„Absence reflexe určité vychovanosti lidí v případě online komunikace přináší řetězové následky a vede až ke snahám prosadit svou ,pravdu' za všech okolností. Ti stejní lidé, kteří si léčí komplexy svou ‚odborností‘ a jednoznačným názorem na téma, kterému rozumí jen povrchně, by v osobním kontaktu mohli být velmi pravděpodobně i fajn lidmi, kteří v hospodě sedí u jiného stolu a prohodíte s nimi jen pár slov, v případě diskuze a opačného názoru vás vyslechnou a argumentovat příliš nebudou, v případě střízlivého názoru možná budou přikyvovat a nikoli nálepkovat,“ uvedl.
Zmíněná společenská „online nevychovanost“ se dle Turka mění v masovou hysterii na sociálních sítích a v konečném důsledku ohrožuje svobodu slova více než dezinformační informace či „grafiky tvořenými jak naší, západní, tak východní propagandou, proti kterým se má ‚bojovat‘ pouze edukací, nikoli cenzurou“. „V případě poplašných zpráv, pomluv, poškozování či zveřejňování závadného obsahu u nás absolutní svobodu slova naštěstí nemáme a zákon ji u nás ošetřuje velmi spravedlivě a vyváženě, jakékoli snahy o šíření cenzury jsou snahou ‚lepších‘ lidí z neziskovek či vedení EU šířit svůj vliv a parazitovat na penězích systému, bez něhož by samostatně neobstáli,“ podotkl komentátor a automobilový sběratel.
Politolog, nakladatel a překladatel Alexander Tomský pak míní, že se „aktivistům nové fluidní ideologie progresivismu – ‚společenské spravedlnosti‘ (rovnosti), transgenderu, inkluze různorodosti, anti-rasismu a podobně podařilo přesvědčit (zastrašit) politiky hlavního proudu a nadnárodní firmy, že existuje jeden správný světonázor a ostatní názory ohrožují společnost“.
„Tato ideologie ovládla především veřejnoprávní média, univerzity, vlády a politiky hlavního proudu i nadnárodní organizace. Komise EU založila DSA a některé technologické firmy také zavádějí cenzuru sociálních sítí. Agresivní bojůvky umlčují opozici nálepkami dezinformátorů či antisystémové opozice nebo fašistů. Ve veřejném prostoru mají mediální většinu a získali převážnou část mládeže, která je dnes konformní. Lidé se bojí ztráty společenského statutu (ostrakizace) nebo dokonce kariéry, a tak raději mlčí. Němci tento jev popsali jako vládu politicko-mediálního kartelu,“ podotkl.
Reportérka Markéta Dobiášová pak přímo ukázala na vládní kabinet a podotkla, že dle ní právě vláda ohrožuje svobodu projevu v České republice‚ a to v duchu premiérova prohlášení, že „občan má právo na korigované informace“. „Od politické korektnosti cenzura dospěla až k hledání vnitřního nepřítele. Už zase platí jen ten jediný správný názor. Řada médií se vrátila k osvědčenému instrumentu – autocenzuře. To je rychlá cesta do pekel. Příkladů v naší nedávné historii najdeme dost,“ poznamenala.
V jedné z anket týkajících se svobody slova se nedávno vyjádřil rovněž spisovatel, dramatik a publicista Benjamin Kuras, který poukázal, že se často zapomíná na dvě příčiny. „Tou první je ztráta smyslu pro humor, dnes akutní na téměř všech debatujících stranách a ve všech názorových bublinách a z ní vyrůstající tendence se vzájemně překřikovat a umlčovat, jakou jsem zrovna nedávno měl tu paradoxní čest nezúčastněně sledovat na konferenci týkající se právě svobody projevu. Ta druhá se dá vyjádřit citátem už nevím koho, ale byl to nějaký starý moudrý Američan: ‚Když se svoboda přestává vytrvale pěstovat, krní,‘“ připojil Kuras do diskuze týkající se ohrožení svobody slova.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Makarovič