Iniciativa Trojmoří je neformální organizace spojující 12 zemí střední a východní Evropy, jejímž cílem je zajišťovat vzájemnou spolupráci států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem v různých oblastech, zejména v rozvoji společné infrastruktury. „Cílem iniciativy ‚Trojmořské moře‘ je podporovat spolupráci především v oblasti rozvoje infrastruktury v odvětví energetiky, dopravy a digitálních technologií. Zaměřuje se na nové investice, hospodářský růst a energetickou bezpečnost,“ píše se na oficiálních webových stránkách projektu.

Mezi dosavadní významné projekty zaštítěné touto iniciativou patří infrastruktura pro zemní zkapalněný plyn LNG a severo-jižní dálnice Via Carpathia vedoucí z litevské Klaipédy do řecké Soluně. Organizace disponuje vlastním investičním fondem, do něhož mohou vstupovat státy i soukromé společnosti a který bude mít podle současných odhadů k dispozici 3 až 5 miliard eur. Projekty, do nichž bude investovat, pak budou dosahovat celkové hodnoty až 100 miliard eur.

Základní kameny Trojmoří položili v roce 2015 prezidenti Polska a Chorvatska. Dnes se na projektu jako členové přímo podílejí Bulharsko, Česko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Zdůrazňována je také vnější spolupráce s dalšími evropskými partnery, s EU a s Německem, a dále pak transatlantická vazba na USA.

Vstup České republiky do této iniciativy připravila bývalá vláda premiéra Andreje Babiše. Ačkoli se současný kabinet Petra Fialy (ODS) ve svém programovém prohlášení zavázal projekt dále aktivně podporovat, žádné konkrétní kroky v tomto směru dosud neučinil. Jen se agenda stačila přesunout z ministerstva dopravy na resort zahraničí. „V tuto chvíli jsme na začátku procesu předávání gesce. Představu o tom, jak dál, máme, ale dejte nám na mediální výstupy, prosím, ještě čas,“ odepsal na dotaz serveru Novinky.cz náměstek ministra Jaroslav Kurfürst. Podle informací Novinek se nyní jedná o zřízení nové funkce, která by měla českou účast v projektu na starosti. Jako o možném kandidátovi se prý uvažuje o bývalém diplomatovi Martinu Svárovském (KDU-ČSL), který nyní působí ve spolku Evropské hodnoty, na jehož financování se dle vlastních výročních zpráv podílejí mj. i cizí mocnosti (USA, Spojené království, Kanada).

Podle informací médií si právě USA od Trojmoří dost slibují. Na financování iniciativy se podílí i americká vládní agentura DFC (Development Finance Corporation), která v září do projektu vložila 300 miliard dolarů. Na podpoře iniciativy prý dokonce panuje shoda mezi vládnoucími demokraty a opozičními republikány. Pro USA má důležitý geopolitický význam zejména v kontextu probíhající mezinárodní krize. „Agresivní válka ruské vlády proti Ukrajině učinila práci Iniciativy Trojmoří ještě naléhavější,“ prohlásil ministr zahraničí USA Antony Blinken na červnovém summitu skupiny v Lotyšsku.

Bývalý koordinátor Trojmoří za ČR Jan Sechter v projektu spatřuje zásadní historický průlom. „Za největší přínos považuji sblížení zemí regionu střední a východní Evropy a jeho propojení s USA. Od vstupu do NATO jde o největší a konkrétní euroatlantický projekt,“ domnívá se.

Vidí i značné ekonomické příležitosti pro české firmy. „Statistiky za posledních deset let ukazují, že export a investice českých podniků do zemí Trojmoří rostou rychleji než výměna se západní Evropou. Regionální konektivita dopravní, energetická, digitální mezi Baltem, Jadranem a Černým mořem – a snad brzy po válce i ve vztahu k ukrajinské státnosti – mohou vytvořit nové předpoklady k růstu a k prosperitě,“ říká Sechter.

Podporovatelé iniciativy ovšem netají zklamání nad malou spoluúčastí soukromých subjektů v investování do fondu. „V tuto chvíli máme dva privátní investory,“ uvedl  pro Novinky Bartosz Polek z Polské rozvojové banky

Ačkoli se Fialova vláda zatím do iniciativy Trojmoří příliš aktivně nezapojila, projekt má podporu mezi mnohými politiky vládních stran. „Odchodem Britů zmizela stabilita v rámci EU. Spoléhat na to, že ji bude zajišťovat motor Německo–Francie, je naprostý nesmysl, protože žádný takový motor reálně neexistuje. Regionální spolupráce střední a východní Evropy by ale mohla onu stabilitu do hry vrátit, má vyvažující potenciál,“ říká například europoslanec Alexandr Vondra (ODS).