Jiří Šedivý tvrdí, že na celý konflikt je třeba dívat se střízlivě a nezacházet do extrémů. „Onen vývoj předně americko-ruských vztahů se dá vykládat jako poměrně ostrý spor, kdy Spojené státy vyhrožují, že použijí sankce, dokonce na Putina a jeho nejbližší okolí. Na druhou stranu, v komunikaci mezi Rusy a Spojenými státy ohledně seznamu požadavků se z posledních informací podle dokumentů ukázalo, že Američané nabídli konstruktivní způsob komunikace. A i když odmítají základní požadavek Ruska, tedy například zabránit Ukrajině stát se členem Severoatlantické aliance, případně vrátit bezpečnostní situaci do roku 1997, tak to ostatní je téma pro vzájemnou debatu, nalezení řešení a uvolnění napětí,“ řekl Šedivý.

Zamyslel se také nad souvislostmi s dodávkami ruského plynu přes nový plynovod Nord Stream 2. Spojené státy americké se nechaly slyšet, že pokud ruský prezident Vladimir Putin zaútočí na Ukrajinu, nebude Nord Stream 2 do Německa spuštěn. Zároveň začala Amerika vyjednávat o dodávkách plynu do Evropy s Katarem. Jak to, že Spojené státy vyjednávají za Evropu? „Jde o určitý politický nátlak na Evropu a Německo a postoj Němců je zcela zřetelný. Dá se vyčíst, že Němci chtějí situaci vyřešit v klidu. Samozřejmě nemohou vystupovat v příkrém rozporu s tím, jaké jsou postoje partnerů, především Spojených států, Kanady a Británie. Německo chce problém co nejrychleji vyřešit a jedním z důvodů je, aby mělo odpovídající přístup k zásobám plynu. To je pro Německo životní zájem,“ vysvětlil generál Šedivý. Podotkl rovněž, že i když je Německo známo prosazováním obnovitelné energie v rámci New Green Dealu, potřebuje ke svému provozu značné množství plynu.

Rusové půjdou tak daleko, jaká bude schopnost obrany

Jiří Šedivý dále upozornil, skutečným cílem Ruska není přepadnout Ukrajinu, mimo některého narušování hranic diverzními akcemi a podobně. „Ale určitě ne masivní útok statisíci vojáky. A Německo chce, aby se vše zklidnilo. Pokud by se něco takového stalo a někdo by tlačil, aby jako následek příhraničních bojůvek byl zastaven projekt Nord Stream 2, Německo by bylo ostře proti. A bylo by to nejen Německo, ale také Maďarsko, Rakousko a další státy závislé na dodávkách plynu z Ruska,“ uvedl. Varoval také před možnými potížemi při zásobování kapalným plynem z Kataru, které není stoprocentní, a navíc nejsou známy parametry. Zcela určitě by ale bylo dražší a cena by stoupla ještě o transport, distribuci a další náklady.

Podle něj se formálně deklaruje jednota států, ale jakmile dojde na lámání chleba, je shoda těžší. Shoda by nastala až tehdy, kdy aktivita Ruska by byla natolik závažná a brutální, že by se NATO i Evropská unie sjednotily a okolnosti by je donutily přijmout radikálnější postoj. Rusové však dle Šedivého provokují stále a nic nesměřuje k útoku. Považuje to za demonstraci síly, která by se použila v krajním případě. Válku si podle něj nikdo nepřeje, tím méně Rusové.

Na otázku, zda je přítomnost amerických a severoatlantických vojáků v okolí Ruska zapotřebí, Šedivý odvětil, že na to odpovídají roky 2008 a 2014: „Tyto roky ukazují, že Rusové půjdou tak daleko, jak my budeme schopni jim v tom zabránit. Pokud se projeví určitá míra slabosti NATO chránit své vlastní členy, což jsou pobaltské státy, ale týká se to i středomořských států a především Rumunska, je třeba, aby odstrašení bylo natolik silné, aby jakékoliv pokusy ze strany Ruska nejen k vojenskému útoku – ale i destabilizace společností – se zkrátka jevily jako neakceptovatelné. V tomto případě je potřeba ukázat sílu i odhodlanost,“ domnívá se Šedivý.

Jako „bezprostředně hrozící“ označila mluvčí Bílého domu Jen Psakiová zmiňovaný ruský útok. Proti tomu rázně vystoupilo ukrajinské vedení včetně prezidenta Volodymyra Zelenského, který žádal, aby od podobných výroků USA upustily, že situaci nepomáhají. Škodí taková rétorika?

„Samozřejmě, že tam jsou určité rozdíly v názorech a je potřeba vidět, že i ve Spojených státech jsou něco jiného vyjádření představitelů, a něco jiného realita, kterou Spojené státy předvádějí. Ano, je potřeba, aby se vždy – a to se týká nejen Spojených států amerických, ale všech včetně České republiky – mluvilo s Ukrajinou, koordinovat jednotlivé kroky a svá vyjádření i s Ukrajinci. Zelenskij řekl několikrát, že oni mají hodnocení poněkud jiné, než státy Severoatlantické aliance. Chápou, že Rusové straší a pokud by došlo projevům slabosti vůči Ukrajině, mohli by ji zneužít, ale že za současné situace masivní útok nepředpokládá,“ shrnul šedivý.

Napětí a ostrá vyjádření poškozují Ukrajinu

Dále podotkl, že napětí, které se vytváří kolem Ukrajiny, a někdy i trochu neuvážená a ostrá vyjádření, kterými se vyznačuje i Jens Stoltenberg, generální tajemník NATO, Ukrajinu ve svém důsledku poškozují. Dle názoru Šedivého státy vyjadřují, že morálně stojí za Ukrajinou a na Ukrajinu posílají zbraně, ale dodávky nejsou natolik významné, aby změnily hodnotu a potenciál ukrajinské armády. „Tím říkají, že o svou suverenitu budou muset bojovat sami, což je pravda, ale nemělo by se stát, že vyjádření budou tak rozdílná, až to Ukrajince znejišťuje. Zvyšování počtu vojáků na Ukrajině a úsilí na podporu rozvoje obranných systémů na východě musí Ukrajinu jednoznačně oslabovat. Ukrajina by měla dělat vše, aby ekonomicky rostla, to je jejich (Ruska, pozn. red.) největší výhoda a důkaz, že spolupráce se Západem a s demokratickou částí Evropy je cesta zpět,“ vysvětlil bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky.

Jiří Šedivý také okomentoval vyjádření ukrajinského prezidenta, že Severoatlantická aliance by měla už jasně říci, zda je ochotna přijmout Ukrajinu za svého člena, nebo nikoliv. „Má pravdu, že NATO by ústy svých představitelů a tedy Stoltenberga mělo říci: Ano, z hlediska zásad mezinárodního práva a práva státu může Ukrajina být členem NATO, ale za určitých podmínek. A tyto podmínky by měly zaznít. Tedy, nejen, že se tamní společnost připraví být členem NATO, ale také vyřeší otázky ozbrojených sil do odpovídajícího stavu, vztahů ke svým sousedům a mezinárodních vztahů. Dokud potrvají problémy na východní Ukrajině, dokud bude Krym okupován Ruskem, nemůže NATO přijmout Ukrajinu za právoplatného člena, stejně jako Gruzii. To musí otevřeně říci lidem, ne jen říct polovinu pravdy a druhou zamlčet,“ sdělil generál.