V Německu se rozpadla vládnoucí středolevá koalice kancléře Olafa Scholze poté, co Scholz odvolal ministra financí Christiana Lindnera ze Svobodných demokratů (FDP), což vedlo k odchodu FDP z vlády. Po odchodu FDP zůstal Scholz bez většiny ve Spolkovém sněmu a bylo jasné, že musí dojít k předčasným volbám.
Zatímco opoziční strany požadovaly lednový termín, vládní SPD navrhovala až konec března. Po úterní dohodě sociálních demokratů a Křesťanskodemokratické unie budou volby vypsány na 23. únor příštího roku. Očekává se, že Scholz vyvolá hlasování o důvěře ve Spolkovém sněmu, aby umožnil konání voleb. Toto hlasování by mělo proběhnout 16. prosince.
Podle aktuálních volebních průzkumů je největším favoritem voleb konzervativní CDU/CSU, která má velký náskok s podporou 32 %. Scholzova SPD je naopak v průzkumech až třetí s šestnácti procenty, jak informuje bruselský list Politico. Na druhém místě s podporu kolem sedmnácti procent se pohybuje Alternativa pro Německo.
AfD Scholze po rozpadu vlády vyzývala k rychlému postupu. „Kancléř Scholz již dávno ztratil důvěru německého lidu a musí okamžitě uvolnit cestu k novým volbám,“ uvedla spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová.
AfD navíc chce, aby kancléř Olaf Scholz čelil hlasování o nedůvěře již příští týden a nečekal až do prosince. „Dluží to této zemi, aby co nejdříve odstoupil,“ dodala Weidelová podle informací Deutsche Welle.
Alternativa pro Německo ostře útočila na vládní koalici SPD, Zelených a neoliberální FDP po celou dobu od sestavení vlády v roce 2021. Kritizuje koalici za selhání na všech politických úrovních a volá po radikální změně, zejména v oblasti migrace a zahraniční politiky. Ostře vystupuje také proti všem dodávkám zbraní na Ukrajinu. Když v červnu v německém parlamentu vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, rozhodla se parlamentní skupina AfD dát najevo své pohrdání hostem tím, že se zasedání Bundestagu nezúčastnila.
Prospěje České republice vítězství Donalda Trumpa?Anketa
Předčasné volby by mohly AfD přinést výrazné zisky a větší vliv na spolkovou politiku. V posledních spolkových volbách v září 2021 získala strana 10 % hlasů. Poslední průzkumy veřejného mínění jí přisuzují přibližně 17 %.
Na tiskové konferenci minulý týden Chrupalla předložil seznam požadavků své strany. „Chceme ukončení integrace nelegálních migrantů do sociálního systému, deportaci zločinců, kterým již bylo nařízeno opustit zemi, a chceme uzavřít hranice,“ řekl.
Aby AfD dosáhla svých cílů, vyzývá „strany hlavního proudu“ ke spolupráci. „Vyzýváme CDU/CSU a FDP, aby konečně přijaly svou občanskou odpovědnost a dohodly se s námi. Koneckonců zastupujeme miliony voličů,“ uvedl Weidel v reakci na konec koalice.
AfD vyvíjí tlak zejména na středopravicové křesťanské demokraty, aby zvrátili své kategorické odmítání spolupráce. „Chceme také, aby konečně skončilo toto obcházení našich voličů. Občané Německa očekávají, že se konečně vyřeší problémy této země,“ dodal Chrupalla.
CDU/CSU ale opět předem vyhlašují, že vláda s AfD pro není žádnou možností, protože je podle nich AfD stále extrémnější. Jako hlavní varianta vlády se tak nyní jeví spolupráce s upozaděnou SPD. Kvůli roztříštěnosti německé politické scény a silné podpoře AfD ale nejspíše budou povolební vyjednávání o sestavení vlády trvat dlouhé týdny až měsíce a očekává se, že do vlády bude muset CDU/CSU přibrat více subjektů, aby měla ve Spolkovém sněmu většinu.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Makarovič