Dolní Sasko je minimálně z pohledu SPD a Martina Schulze ve středu pozornosti. Podle průzkumů socialisté v této spolkové zemi se šesti miliony voličů těsně vedou nad CDU. Hraje se zde nejenom o pokračování koalice ve složení SPD a Zelení, ale také o politickou budoucnost někdejšího předsedy Evropského parlamentu Schulze. Pod jeho vedením socialisté prohráli již troje zemské volby a před nedávnem utrpěli debakl ve spolkových volbách.

Pokud SPD neudrží v Dolním Sasku své postavení, Schulz by se mohl podle mnohých z čela strany poroučet. K úspěchu konkurenční CDU by mohlo přispět i rozhodnutí radnice více než stotisícového města Salzgitter nepřijímat již žádné další uprchlíky. Na německé poměry odvážné rozhodnutí v rozhovoru pro magazín Focus obhajuje starosta Frank Klingebiel, který je členem křesťanských demokratů.

Celý rozhovor se nese v duchu politické korektnosti a starosta v úvodu stále opakuje, že byli uprchlíci v jeho městě vždy vítáni a chovali se velmi dobře. Nicméně ubytovací i další kapacity města již nejsou schopny pojmou tisíce nově příchozích. „My jsme vždy vítali uprchlíky s otevřenou náručí. Zkraje roku 2016 u nás žilo více než 2000 uprchlíků. Nicméně v dalších měsících k nám přišlo dalších 2400 uprchlíků a jejich celkový počet 5800 je pro nás již neúnosný,“ vysvětlil Kliengebiel.

Podle starosty přišlo do města uprchlíků příliš velké množství. „My chceme samozřejmě dál pokračovat v jejich úspěšné integraci, ale v tuto chvíli už prostě nemáme kapacity. Ve druhé polovině roku 2016 za mnou začali přicházet lidé s obavami z prudce narůstajícího počtu uprchlíků. V některých mateřských školkách a školách jejich poměr dosahuje 60 až 80 %. A lidé mi říkají, že nechtějí nechávat své děti ve třídách, kde se v podstatě nemluví německy.“

Starosta i další obyvatelé města se obávají, že by v budoucnosti mohla ve městě vzniknout paralelní společnost. Už nyní jsou podle jejich názoru podmínky pro úspěšnou integraci složité. „Potřebovali bychom více sociálních pracovníků, učitelů a učitelek, kteří hovoří arabsky. K integraci příchozích nepomáhá ani fakt, že je u nás jedenáctiprocentní nezaměstnanost. Tedy dvojnásobek průměru v celém Německu. Od roku 2015 jsme již navíc na uprchlíky dali 20 milionů eur,“ běduje starosta.

Už nyní tvoří děti bez znalosti němčiny v některých školách ve městě 30 až 40%. „Mezi dětmi uprchlíků jsou z téměř poloviny analfabeti. Abychom se s těmito problémy vypořádali, potřebovali bychom mnohem více peněz, než dostáváme. Například v sousedním kraji Gifhorn žije mnohem méně uprchlíků, a přesto tam dostávají desetinásobně víc peněz. Očekávám, že federální i spolková vláda co nejdříve vytvoří finanční plán, podle kterého by byly hrazeny náklady měst a obcí na integraci.“