V Německu houstne napětí. Už i německý kancléř sociální demokrat. Bouchl do stolu. „Takhle to nemůže zůstat! Více než 70 procent všech uprchlíků, kteří přicházejí do Německa, nebylo předtím registrováno, ačkoli téměř všichni byli v jiné zemi EU,“ zahřměl v rozhovoru pro německou RND.

Jeho vyjádření převzal i server německého deníku Bild s dovětkem, že „už i Scholz si uvědomil, že takhle to dál nejde“.  Kancléř se v tomto směru přibližuje výroku politického matadora z opoziční CDU/CSU Wolfgangu Schäublemu.

„Musíme si uvědomit, že tuto azylovou politiku si už nemůžeme dovolit. Pokud nabídneme vyšší úroveň sociálních dávek, nesmíme se divit, že se lidé snaží přijít do Německa, pokud je to možné,“ uvedla legenda CDU Schäuble (81) pro Zeit Online.

I podle Scholze už je počet uprchlíků příliš vysoký. Shoduje se v tom nejen se Schäublem, ale i s předsedou opoziční CDU/CSU Fridrichem Merzem, který prohlašuje, že „dlouhodobě nebudeme schopni přijímat žadatele o azyl v takovém rozsahu jako nyní. Většina příchozích jsou mladí muži – to nebude fungovat“.

V rozhovoru pro Die Welt se Merz rozčílil.

„Lidem jde hlava kolem z toho, když vidí, že 300 tisíc žadatelů o azyl je odmítnuto, neopouštějí zemi, dostávají dávky sociální podpory i lékařskou péči, získají plnou lékařskou péči,“ rozohnil se s tím, že takovíto lidé si nechávají za peníze německých daňových poplatníků např. spravovat zuby.

Německá veřejnoprávní televize ZDF však upozornila, že Merz neříká tak docela pravdu. Podle zákona má i odmítnutý žadatel o azyl právo na využití zdravotnického systému v Německu, pokud má akutní bolesti nebo je ohrožen na zdraví. To však neznamená, že by mohl vyžadovat neakutní péči. Zákroky, které lze odložit, mají být podle zákona odloženy.

Místopředseda CDU Carsten Christoffer Linnemann se vyjádřil ještě ostřeji. „Kancléř musí vyslat signál celému světu: Naše kapacity jsou vyčerpány. Zastavíme nelegální migraci,“ řekl Linnemann v rozhovoru pro BILD.

A představil pětibodový plán CDU/CSU na řešení migrační krize, podle kterého by z pohledu nejsilnější opoziční strany měla koalice Sociálních demokratů, liberálů z FDP a Zelených postupovat.

„Vláda by měla okamžitě zavolat šéfce EU Ursule von der Leyenové (64), požádat o stacionární kontroly na hranicích se Švýcarskem, Polskem a Českou republikou,“ žádá CDU na prvním místě.

A hned na místě druhém zdůrazňuje, že je třeba migranty více kontrolovat po finanční stránce. „Žadatelé o azyl by již neměli dostávat peníze. Místo toho by měli za jídlo platit předplacenými kartami,“ stojí v opozičním plánu.

Na třetím místě je zrychlení deportací neúspěšných žadatelů o azyl pryč z Německa a na místě čtvrtém okamžité zastavení programů pro přijímání uprchlíků z Afghánistánu a dalších zemí.

Německá ministryně pro životní prostředí Svenja Schulzeová do protikladu ke slovům kancléře Scholze a Schäuble postavila tezi, že zdi nikoho nezastaví, a pokud chce Německo migrační krizi účinně řešit, musí pomoct s řešením příčin. Musí se zabývat tím, proč lidé odcházejí ze svých domovů do Německa a napomoct tomu, aby důvody oslabily. Nakonec by podle plánu CDU měla spolková vláda označit země jako Indie, ale i Maroko, Západní Saharu, Alžírsko, Tunisko, Libyi a Mauritánii za země bezpečné, do nichž je možné žadatele o azyl vracet.

ZDF nabídla také srovnání Německa s jinými evropskými zeměmi. Ve Francii mohou žadatelé o azyl dostat v rámci systému sociální pomoci až 426 eur měsíčně, v Rakousku 425 eur, Švédsko platí 180 eur, Řecko 150 eur a Maďarsko jen 60 eur. V Německu je to 410 eur měsíčně.

ZDF připomněla, že v Německu mají podle zákona o azylových dávkách nárok na sociální dávky i cizinci, kteří jsou povinni zemi opustit. To je německá zvláštnost, cituje Welt am Sonntag kostnického experta na imigrační právo Daniela Thyma. Ve Francii naproti tomu podle zprávy Vědecké služby: „Cizinci ze třetích zemí bez práva pobytu, například poté, co byla zamítnuta jejich žádost o azyl, obecně nemají nárok na dávky na živobytí a nemají přístup do zdravotního systému.“