„Sankce fungují.“ Tato věta se stala v podstatě mantrou těch, kdo považují sankce vůči Rusku za způsob, jak ukončit válku na Ukrajině. Naposledy ji použilo například stálé zastoupení ČR při Evropské unii. „Sankce EU fungují a omezují schopnost Ruska vést útočnou válku proti Ukrajině,“ tvrdí a informuje, že Evropská unie rozšířila sankce vůči Bělorusku, aby přes tuto zemi nemohlo vojenské vybavení putovat do Ruska.

Sankce EU fungují a omezují schopnost Ruska vést útočnou válku proti ????.

???? rozšířila balíček sankcí proti Bělorusku s cílem zabránit nelegální přepravě vojenského vybavení přes jeho území do Ruska. Nově na seznam přibylo 38 jednotlivců a 3 entity za porušování lidských práv. https://t.co/eHZynaUNgP

— Czechia in the EU (@CZECHIAinEU) August 3, 2023

Ovšem že by Rusové neměli přístup k trhu a k evropským výrobkům se prohlásit nedá. Některé statistiky jsou více než vypovídající. Jak zveřejnil bývalý hlavní stratég banky Goldman Sachs, ekonom Robin Brooks, německý export do zemí střední Asie raketově vzrostl. Například do Kyrgyzstánu, který sousedí s Kazachstánem a má 6,7 milionu obyvatel a třiatřicetkrát menší HDP než Česká republika podle údajů z roku 2021.

Brooks upozorňuje, že německý export do Kyrgyzstánu za poslední tři roky vzrostl o 2000 %. „Hodnota vývozu je malá, ale je to jen jeden příklad z mnoha, jak těžké je uhlídat export západního zboží do Ruska. Bylo by lepší zrušit limit G7. Když Putin nebude mít peníze, tak si nic nekoupí,“ říká Brooks. Limit G7 je cenový strop na ruskou ropu, který byl schválen na konci roku 2022.

Že sankce a cenové stropy jsou špatným řešením argumentovali už i jiní analytici a ekonomové.

German exports to Kyrgyzstan are up 2000% in the past 3 years. Value of these exports is small, but this is just one of many examples showing how hard it is to police export controls on western goods to Russia. Better to cut G7 cap. If Putin has no cash, he can't buy stuff... pic.twitter.com/ve18KKcWrL

— Robin Brooks (@RobinBrooksIIF) August 6, 2023

Nárůst německého exportu do Kyrgyzstánu komentoval též bezpečnostní analytik Jan Ludvík: „Sankce fungují přesně podle očekávání. Bohužel ne těch v Bruselu, ale těch v odborné literatuře…“

Sankce fungují přesně podle očekávání. Bohužel ne těch v Bruselu, ale těch v odborné literatuře… https://t.co/FcqON6CKGI

— Jan Ludvík (@nuclearJan) August 6, 2023

A konzultant v oblasti AI a pražský pirát, Tomáš Kapler: „Co myslíte, jak složité by bylo pro úřady identifikovat firmy, které z ničeho nic začaly či zmnohonásobily v posledních 18 měsících objem exportu zboží do některých států? Takového zboží, které se nesmí dovážet do Ruska, protože jim pomáhá vraždit Ukrajince?“

Co myslíte, jak složité by bylo pro úřady identifikovat firmy, které z ničeho nic začaly či zmnohonásobily v posledních 18 měsících objem exportu zboží do některých států? Takového zboží, které se nesmí dovážet do Ruska, protože jim pomáhá vraždit Ukrajince? https://t.co/QYDNlv5Gzp

— Tomas Kapler (@tkapler) August 7, 2023

O nárůstu exportu do zemí sousedících s Ruskem informovala agentura Reuters už v květnu tohoto roku. V prvním čtvrtletí tohoto roku sice klesl export z Německa do Ruska o 47 % ve srovnání s rokem 2022. Ale export do Kyrgyzstánu se zvedl o 949 % na celkem 170 milionů eur. Do Gruzie se zvedly exporty o 92 %, do Kazachstánu o 136 %, do Arménie o 172 % a do Tádžikistánu o 154 %. Německý ministr financí se vyjádřil, že obcházení sankcí je nepřijatelné.

U Kyrgyzstánu se konkrétně jednalo například o dovoz aut a součástek, který z velmi malého základu vystřelil na 84 milionů eur (2 miliardy korun). Export kovových výrobků, chemických výrobků a oděvů se taktéž zvedl o více než 1000 %.

Kromě toho se navýšil i německý export do Turecka, byť „jen“ o 37 %. Turecko má celní dohodu s Evropskou unií, tudíž průmyslové výrobky se do země dovážejí bez cla. Ale zároveň neparticipuje na sankcích Evropské unie, takže exportuje tyto výrobky do Ruska. To samé pak platí pro turecký export do Německa. Může se jednat o původně ruské výrobky a EU s tím podle Gabriela Felbermayra, experta na mezinárodní obchod, nemůže nic dělat.

Podle analýzy novin Financial Times ale utrpěly evropské společnosti, které v Rusku dříve fungovaly. Jejich ztráty jsou dohromady 100 miliard eur, tedy 2,425 bilionu korun. Celkem 176 velkých společností prý utrpělo kvůli prodeji, ukončení činnosti nebo jejímu omezení v Rusku.

Dle Kyjevské ekonomické školy z celkem 1871 evropsky vlastněných subjektů v Rusku polovina stále funguje. Například italská banka UniCredit, rakouská Raiffeisen, švýcarská potravinařská firma Nestlé a britská Unilever.   

Největší ztráty mají firmy v energetickém sektoru, British Petroleum, Shell a Total Energies dohromady mají ztráty ve výši 40 miliard eur. Nicméně, tyto ztráty více než vyrovnaly rekordní zisky těchto firem. Pak jsou firmy, které poskytují služby ohledně infrastruktury a také výrobci aut a poskytovatelé finančních služeb. Všechny tyto sektory měly ztráty od 13,6 miliardy eur po 17,5 miliardy. Pokud nepočítáme energetiku a infrastrukturu, největší ztráty utrpěli právě Němci, konkrétně jejich chemický a automobilový průmysl, uvádí Financial Times.