„Německá ekonomická lokomotiva podle německých odborníků vjíždí plnou parou do zdi,“ říká moderátorka Jana Bobošíková. Ve svém YouTube videu zprostředkovala výroky německého ekonoma, profesora Hanse-Wernera Sinna týkající se německého průmyslu a využití jaderných energií. Hans-Werner Sinn byl tím, kdo před deseti lety České republice doporučoval dostavět Temelín.

Německá ekonomika je už čtvrtým rokem v průmyslové recesi, od začátku koronavirové krize se propadla téměř o pět %. Dnes stojí Německo na počátku další krize, související předně s omezením dodávek ropy a plynu a s růstem cen energií. Podle agentury Reuters už Německo v krizi je, a bude trvat ještě tři čtvrtě roku. Problémy s energetikou jsou podle Sinna důsledkem zelené politiky upřednostňující kombinaci solárních a větrných elektráren před uhelnými a jadernými. Tato nejistá energie plně závisejících na změnách počasí, v současnosti produkuje pouze 5,5 % německé spotřeby. Cíle klimatických aktivistů považuje ekonom za utopické a jejich dodržení by mělo za následek konec německého průmyslu. „Mohu jen žasnout nad tím, jak snadno se Němci nechali zlákat neskutečnými sny,“ diví se Sinn.

Se začátkem energetické krize zaznamenal Sinn i změnu nálad ve společnosti ohledně využití jaderné energie. Pro výstavbu nových jaderných elektráren je nyní 41 % německých občanů, což je o 38 % víc, než tomu bylo před třiceti lety. S pokračováním výroby jaderné energie souhlasí 82 % Němců, vypnutí elektráren požaduje pouze 15 %.

Omezená je podle Sinna i konkurenceschopnost Německa vůči zemím, které na zelenou politiku ekologicky udržitelné společnosti nepřistoupily. Levné palivo v Číně a v Indii, způsobené právě příklonem Evropy k obnovitelným zdrojům energie, poskytuje oběma zemím konkurenční výhodu. „Těm je teď Německo, jak dodává profesor Sinn, pro smích,“ říká Bobošíková.

Odstavení německých jaderných elektráren a „strčení hlavy Putinovi do oprátky“, v souvislosti se závislostí na ruském plynu vyvažujícím obnovitelné zdroje, je důvodem i zhoršující se ekonomické situace v Česku, jak připouští europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra.

Německo si tak samo poškodilo například automobilový průmysl, kde se výroba aut propadla o více než třetinu, než tomu bylo před koronavirovou krizí. Automobilky se obávají i přídělového systému a výpadků, což by jim narušilo dodavatelské řetězce. Že hrozí, že energie bude na příděl, varuje i Sinn. Byl by to dle něj návrat k centrálnímu plánování a k socialismu.