Protestní akce se odehrála na rozdíl od té pondělní bez jakýchkoli problémů a násilí. „Policie se ale připravila už lépe než v minulých dnech, dostavily se i posily z dalších spolkových zemí. Nekonaly se ani žádné protidemonstrace,“ uvedl Černohorský.

Zajimavý podle zpravodaje byl pokus místních a saských politiků v útrobách tamního stadionu získat zpátky důvěru veřejnosti formou dlouho planované diskuse, která však po posledních událostech dostala zcela jiný náboj. Bylo prý vidět, že politici rozhodně nemají lehkou úlohu. „Čelili kritice a čelili také pokřikům, pískání, zejména tedy mistní primátorka,“ upřesnil reportér s tím, že v rozhovorech hrála hlavní roli témata jako jsou bezpečnost, migrace, sociální témata a další.

Do jaké míry se politikům podařilo emoce uklidnit a získat zpět ztracenou důvěru, o kterou přišli v minulých dnech, se nyní uvidí. Další demonstrace se budou v Chemnitzu konat i v následujících dnech. „Vše má vyvrcholit v pondělí, kdy se na koncertu čeká účast více než deseti tisíc lidí,“ upřesnil reportér.

Politolog Vladimír Handl dění v Něměcku sleduje dlouhodobě a to, co se aktuálně děje v Sasku, je podle něj velmi zásadní ve smyslu, že celé Německo zažívá určitý posun doprava, neboli aktivizaci pravicových skupin a extrémní pravice. „Nadále to jsou ale jen okrajové skupiny, ty se nedostávají do parlamentu. Jsou ale docela dobře organizované a snaží se do veřejného dění prorazit. A právě tady se jim to, zdá se, podařilo, při použití té nešťastné vraždy,“ míní politolog s tím, že se toho jednoduše chytili a byli schopni zorganizovat takto rozsáhlé demonstrace.

Druhý problém podle Handla je, že se k nim v rámci demonstranci připojili i normální lidé. „Ti se skutečně cítí být znejistěni, jak kulturně, tak sociálně, a to je právě to nebezpečné, co se zde otevírá,“ zdůraznil Handl.

Radní v Chemnitzu při debatě poukazovali na to, že podle statistik kriminalita klesá. Přesto jim lidé říkali, že se cítí méně bezpečně. Handl to vysvětluje tím, že lidé cití kulturní ohrožení, což je něco trochu jiného. „Mají kulturní strach, společnost se mění, je tam daleko víc barevných lidí na ulicích, což na východě Německa nebylo vůbec zvykem. Byla to bílá společnost,“ řekl a dodal, že zkušenost s multietnicitou, kterou zažívalo západní Německo, ve východním Německu skutečně chybí a kutlurní obava je tam proto daleko silnější.

Zároveň to celé má podle politologa sociálně-ekonomický aspekt. Poslední výzkumy ukazují, že nejvíce voličů AfD a nejvíce přívrženců pravicových skupin je v těch oblastech, které jsou sociálně slabší a které jsou zejména strukturálně slabší. „Znamená to, že lidé tam mají zaměstnání a slušné výdělky, ale nemají perspektivu, že zaměstnání bude trvalé,“ řekl politolog s tím, že to se ale netýká pouze východní části země, ale jsou i takové ostrovy v západním Německu. „Jakmile se v západním Německu takový ostrov sociálně-ekonomický ukazuje, tak má zcela stejné reflexy na uprchlickou krizi a podporu pravicových skupin,“ uvedl.

Účastnící demonstrací si také stěžovali, že na ulících stále vidí tmavé mladé muže, ale právě ti že nemusí do práce. Podle Handla se ale do práce jen tak nedostanou, protože se nejdříve musí naučit jazyk, pak už je musí podniky vzít. „Zkrátka neexistuje žádný státní program, který by je najednou všechny integroval do nějakého zaměstnání,“ uzavřel s tím, že v zásadě je třeba říci, že jejich chování je však podle statistik srovnatelné s chováním německého obyvatelstva a za poslední dva roky se prý podařilo zaměstnat až tři sta tisíc přistěhovalců.