„Když mluvíme o uprchlících, musíme si klást otázku, kdo jsme, kdo chceme být a kde žijeme,“ zahájil host. Člověk je tvor chybující a chybuje i v uprchlické krizi. Německá kancléřka Angela Merkelová dlouho nejednala, a když už začala jednat, nepočínala si nejlépe. „Myslím, že nejednala správně,“ doplnil Ladwig. Měla prý lidem říci, že musíme pomoci Řecku či Itálii, protože nezvládají příliv uprchlíků. V kostce řečeno, z lidského hlediska jednala německá kancléřka srozumitelně, ale toto jednání nedokázala přetavit do strategicky promyšleného politického počinu.  

Úzkoprsý nacionalismus je nebezpečný, míní německý ekonom

Z mezinárodního hlediska je přijatelné překračovat hranice jiných států, když prcháte před válkou. „Na to se v Čechách často zapomíná,“ doplnil v rozhovoru k tématu šéfredaktor Britských listů Čulík.

Kdyby Merkelová od počátku říkala, že chce pomoci Itálii či Řecku, tak by si v EU udržela podporu. „Merkelová navíc patří mezi ty konzervativní politiky, kteří léta letoucí nedělali nic pro integraci přistěhovalců v jejich druhé a třetí generaci,“ přisadil si německý ekonom. To ale nemění nic na tom, že Evropané musejí Syřanům pomoci. „V tom má Merkelová pravdu, EU to musí řešit společně. Ale otázka je, zda opravdu chceme být Evropany, a ne jen Němci nebo Češi,“ pokračoval host.

Takové nacionalistické myšlení je ale nebezpečné, nemá budoucnost. „Já myslím, že multikulturalismus neselhal, protože tam, kde vedle sebe opravdu žijeme, je to bez problémů. Uwe Ladwig nevidí problém v tom, když si nakupuje zboží od Korejců, Rusů, Turků a dalších německých občanů. Podstatné je, aby se přistěhovalci nedrželi jen uvnitř svých komunit.

Pokud přemýšlíme o Sýrii, nesmíme podle hosta zapomínat na jednu věc. Nejde tady o sociální dávky. Ale o posílání dětí do školy a nějakou životní perspektivu. Ta v uprchlických táborech zcela chybí.