Podle spolkového ministerstva obrany Bundeswehr od roku 2025 nasadí brigádu v Litvě, která je členem NATO. Má tam být umístěno přibližně 5 000 vojáků – za účelem posílení aliance NATO a odstrašení Ruska.

Scénář zveřejněný deníkem Bild tedy vyznívá jako výcvikový materiál, který bude zahájen co nejdříve a má německou armádu připravit na nejhorší možný scénář.

Bundeswehr proto v únoru 2024 začne nacvičovat na mobilizaci dalších 200 000 vojáků v Rusku. Při absenci podpory Západu zbraněmi by pak Rusko na jaře 2024 dosáhlo rozhodujících úspěchů na Ukrajině a zároveň by začátkem léta začalo připravovat cílené kybernetické útoky na západní země.

Podle tohoto scénáře by Rusko současně zahájilo další typ hybridní války: Totiž vyburcováním etnických ruských menšin v Estonsku, Lotyšsku a Litvě, aby tam vypukly střety. To by Rusko následně využilo jako záminku k zahájení další eskalace.

Již v září by Rusko zahájilo rozsáhlé cvičení „Zapad 2024“ a rozmístilo 50 000 vojáků v západním Rusku a Bělorusku. Odtud by to podle Bildu nebylo daleko k rozmístění vojsk na hranici zemí NATO Polska a Litvy. Tento scénář by připomínal začátek války na Ukrajině.

Ministerstvo obrany rozehrává scénář, podle kterého by od začátku léta 2025 mělo být připraveno až 30 000 vojáků.

Toto rozmístění jednotek by začalo tím, že Rusko vytvoří scénář hrozby pro svou exklávu Kaliningrad. Zároveň by využila podezřelou slabost v USA po volbách (pravděpodobně s rozhodnutím mezi Joem Bidenem a Donaldem Trumpem) v září 2024 k vyvolání nepokojů v takzvané Suwalki Gap s několika mrtvými a k přemístění dalších vojáků. Propaganda by na ruské obyvatelstvo zapůsobila, že etnické Rusy ohrožuje i Západ.

V důsledku toho by NATO bylo nuceno předejít možné eskalaci, například v květnu 2025, kdy by na východním křídle bylo nasazeno až 300 000 vojáků NATO včetně 30 000 vojáků z Německa. Scénář cvičení končí přesunem německých jednotek do Pobaltí.

Německé ministerstvo obrany scénář odmítlo komentovat. Pouze sdělilo, že se věnuje analýze různých možností, z nichž některé mohou být krajně nepravděpodobné.

Se začátkem ruské agresivní války proti Ukrajině byly v Německu hozeny přes palubu desítky let trvající jistoty. Kancléř Olaf Scholz (SPD) hovořil o bodu obratu, chtěl posílit Bundeswehr a výdaje na armádu a obranu a Německo nadále dodává zbraně Ukrajině.