„Jsem pevně přesvědčen, je to můj osobní názor, že do Evropy práva, bezpečnosti, míru a svobody nepatří takové dekrety,“ prohlásil dnes Mayer za silného potlesku stovek přítomných. Vyjádřil také přesvědčení, že dekrety, na jejichž základě byli sudetští Němci v Československu po druhé světové válce zbaveni občanství i majetku, odporují mezinárodnímu právu.

Nejhlasitěji Mayer kritizoval zákon z roku 1946, který dal beztrestnost řadě lidí, kteří se dopustili zločinů na Němcích například při takzvaném divokém odsunu.

„Jednání, k němuž došlo v době od 30. září 1938 do 28. října 1945 a jehož účelem bylo přispět k boji o znovunabytí svobody Čechů a Slováků nebo které směřovalo ke spravedlivé odplatě za činy okupantů nebo jejich pomahačů, není bezprávné ani tehdy, bylo-li by jinak podle platných předpisů trestné,“ stojí v tomto zákoně.

Vedle kritiky Benešových dekretů, jejichž případné zrušení je podle šéfa sudetských Němců Bernda Posselta na Češích, dnes Mayer ocenil výrazný pokrok ve vztazích mezi sudetskými Němci a Čechy v posledních letech. Zmínil iniciativy města Brna, mládežnických organizací nebo některé české filmy. „Jsou to všechno neskutečně pozitivní signály pro porozumění mezi našimi zeměmi,“ uvedl.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty na tři miliony Němců. Česko-německá deklarace z roku 1997 v této souvislosti hovoří o vyhánění a nuceném vysídlení. Podle česko-německé komise historiků při něm přišlo o život 15.000 až 30.000 Němců. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo 320.000 až 350.000 obyvatel někdejšího Československa. Většinou to byli Židé, které chtěl nacistický režim vyhladit.