Oba politici tvrdí, že valná většina lidí, kteří do Německa přicházejí, skutečně prchá z oblastí postižených válkou nebo občanskou válkou nebo bezprostředně ze sousedních regionů. „Ano, měli jsme velký podíl uprchlíků ze západního Balkánu. Ti však nemají žádnou šanci získat azyl. Musejí se rychle vrátit do své vlasti,“ přiznávají, že řada migrantů nemá v Německu co dělat.

Přiznávají také, že rozsah přijímání uprchlíků má své meze: „Ano, přes bezpříkladnou ochotu pomáhat ze strany Němců a nadlidský výkon obcí musíme učinit vše, co je možné, aby počet přistěhovalců do Německa zase poklesl. Protože nemůžeme trvale každý rok přijímat a integrovat víc než milion uprchlíků.“

Národní egoismus není žádným východiskem

Podle obou politiků je také nutné „vytrvale a rozhodně“ pracovat na mezinárodních a zvláště evropských řešeních, aby tlak na Německo zase povolil. Nepřímo pak kritizovali státy EU, které odmítají přijmout kvóty na přerozdělování uprchlíků mezi jednotlivé země. „K tomu potřebujeme opět více důvěry v tom smyslu, že národní egoismus není žádným východiskem, společné jednání je však prospěšné všem,“ píší s tím, že rozhodnutí EU o rozdělení 120 000 uprchlíků je dobré, avšak nestačí. „Potřebujeme trvalý evropský klíč pro rozdělování,“ píší zmínění němečtí politici.

Uprchlíky je nutné v rámci EU spravedlivě rozdělovat

Za důležité považují také personální posílení agentury Frontex, která by měla být přebudována na evropský orgán na ochranu hranic, společné zajištění hranic s Tureckem na východě Středozemního moře nebo podporu Řecka a Itálie při budování evropských přijímacích center. V nich se budou muset všichni příchozí uprchlíci důsledně registrovat a „potom spravedlivě rozdělit v rámci EU“.

Závěrem oba němečtí sociální demokraté přiznávají, že jejich politika bude trvale akceptována jen tehdy, nepřetíží-li ochotu lidí v Německu pomáhat. „Stojíme na rozcestí: mezi kontinentem, kde nás budou znovu dělit závory, ploty a národní egoismy, a kontinentem, kterému se podaří nalézt společné odpovědi: na evropskou azylovou politiku, společný boj proti příčinám útěku. Kontinentem, který se chová čestně a k této velké výzvě přistupuje s jasným zrakem a bez iluzí,“ uzavírají své zamyšlení Sigmar Gabriel a Frank-Walter Steinmeier.