Světová ekonomika je v posledních letech zranitelná, stále se ještě vzpamatovává z dob covidové pandemie a recese, kterou přiživila loňská invaze Ruska na Ukrajinu. Týden po vypuknutí konfliktu mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás analytici upozorňují, že reálně hrozí další propad světové ekonomiky.

Toto riziko je reálné, protože izraelská armáda se připravuje na invazi do Gazy. Počet obětí útoku Hamásu a probíhajících izraelských náletů na Gazu se již počítá na tisíce. Panují obavy, že se do bojů zapojí i milice v Libanonu a Sýrii, které podporují Hamás. Ostřejší eskalace by mohla Izrael přivést do přímého konfliktu s Íránem, dodavatelem zbraní a peněz Hamásu. Podle odhadů agentury Bloomberg Economics by se v takovém případě mohly ceny ropy vyšplhat až na 150 dolarů za barel a globální růst by klesl na 1,7 %, což by znamenalo recesi, která by světovou produkci připravila zhruba o bilion dolarů.

Příklady z minulosti ukazují, že nový výrazný konflikt na Blízkém východě může způsobit problémy ve světové ekonomice, protože je tato oblast klíčovým dodavatelem ropy a důležitou námořní cestou. Nejzřetelnějším příkladem je arabsko-izraelská válka z roku 1973, která vedla k ropnému embargu a několikaleté stagflaci v průmyslových ekonomikách. Všechny tyto potenciální dopady závisejí na tom, jak se válka bude vyvíjet v příštích týdnech či měsících.

Podle analytiků se dají očekávat tři rozdílné scénáře, všechny ovšem budou mít určitý dopad na světové trhy, přinesou dražší ropu, vyšší inflaci a pomalejší růst. Odlišný je rozsah problémů, který bude přímo záviset na tom, kam až se konflikt rozšíří, přičemž nejhorší variantou by byl přímý vojenský střet Izraele a Íránu.

Nejméně bolestivý by byl vývoj konfliktu, který by zůstal koncentrován na území Pásma Gazy. Například v roce 2014 byl únos a vražda tří Izraelců Hamásem podnětem k pozemní invazi do Gazy, při níž zahynulo více než 2 000 lidí. Boje se tehdy nerozšířily mimo palestinské území a jejich dopad na ceny ropy a světovou ekonomiku byl nevýrazný. Nyní by mohla být situace podobná, ačkoliv v aktuálním konfliktu je již hlášeno mnohem více obětí.

Pokud by Spojené státy přitvrdily embargo na íránskou ropu kvůli íránské podpoře Hamásu, podle analytiků by ropa mohla zdražit maximálně o pět dolarů za barel. Sníženou íránskou těžbu by navíc mohla pokrýt Saúdská Arábie nebo Spojené arabské emiráty.

Dramatičtější by byla situace při rozšíření konfliktu o libanonskou milici Hizballáh, která útočí na severní hranici Izraele, a ozbrojené skupiny v Sýrii, které také podporuje Írán. Eskalace v tomto směru by zvýšila pravděpodobnost přímého konfliktu mezi Izraelem a Íránem, což by pravděpodobně vedlo ke zvýšení cen ropy. Během krátké, ale krvavé války mezi Izraelem a Hizballáhem v roce 2006 cena ropy vyskočila o pět dolarů za barel. „Kromě šoku ze scénáře s omezenou válkou by obdobný pohyb v současnosti poslal cenu o 10 % výše přibližně na 94 dolarů,“ předpovídají analytici.