„S touto vládou vedeme od začátku spory o financování vysokých škol. Hned na počátku svého působení totiž naplánovala, že v rozpočtech pro vysoké školy budou jen samé škrty. K významnému poklesu rozpočtu pro vysoké školy došlo už v roce 2012, tedy v době po ekonomické krizi. Vysoké školy tehdy chápaly, že po krizi jsou veřejné rozpočty ve složité situaci, a akceptovaly to. Když ale nastoupila současná vláda, nezačala špatnou situaci napravovat, ale naopak ji ještě zhoršovala, což narazilo na velkou nespokojenost vysokých škol,“ prohlásil v rozhovoru pro iDNES.cz rektor Masarykovy univerzity.

Celý rozhovor naleznete zde.

„Postupně nám různí vládní představitelé slibovali, že se to zlepší. Paní ministryni Valachové se podařilo prosadit alespoň narovnání střednědobého výhledu, který už nepočítá s dalšími škrty. Ona i premiér nám ovšem výslovně do očí slibovali, že rozpočet vysokých škol bude růst. Tyto sliby nebyly splněny v rozpočtu na loňský rok ani na letošek. A podle současného návrhu státního rozpočtu nebudou opět splněny ani v rozpočtu na rok příští, kdy už tato vláda u moci nebude,“ doplnil.

Pokud se situace nezmění, podle rektora nelze vyloučit, že vysokoškolské odbory vyhlásí stávku. Bek se sejde na počátku září s kolegy, zhodnotí, zda se vláda alespoň pokusila o nápravu tristní situace, a pokud rektoři seznají, že ne, dohodnou se, co udělají dál, odloží např. start akademického roku, protože prostě nebudou mít peníze.

Předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) sice na sociální síti Twitter sliboval, že bude tlačit na narovnání situace kolem vysokých škol, jenže totéž prý Sobotka sliboval před třemi lety a kde nic tu nic. Rektoři proto budou tlačit na ministra financí, aby jejich situaci alespoň trochu vylepšil. Pilný ale už stihl rektory rozpálit doběla, když dal najevo, že vysoké školy mají rezervy, tak by je měly využít a nedávat je jen „do betonu“. 

Vysoké školy prý jen šetří na horší časy, až přijde den, kdy už do českých vysokých škol nepotečou peníze z EU. Za co se pak bude kupovat postupem let opotřebované vybavení a renovovat postupně chátrající budovy. To ještě nebyla řeč o platech, které se výrazně liší i v rámci jedné školy. Zlepšit situaci by mohlo zavedení školného nebo jiné formy poplatků. Jestliže s tím přichází např. TOP 09, Bek je tomu jednoznačně nakloněn.

„Netajím se tím, že patřím k menšině rektorů, kteří si myslí, že stát na nás bude ‚kašlat‘ i dál. Myslím si, že v konkurenci jiných veřejných zájmů – zdravotnictví, sociálních služeb, péče o seniory nebo výdajů na obranu – přijdou vysoké školy ve veřejném rozpočtu vždycky zkrátka. Myslím také, že je spravedlivější a snáze obhajitelné, aby se sáhlo do vlastních kapes těm mladým a zdravým, kteří jsou na začátku své kariéry, než aby se bralo z kapes starých a nemocných,“ zdůrazňuje rektor.