„V praxi se setkáváme se dvěma typy subjektů,“ říká Jana Blahová ze skupiny RMF Invest a dodává: „Větší firmy mají tuto oblast často řešenou externím poradcem – ekologem. Někdy má firma vlastního zaměstnance, který se o ni stará v rámci více funkcí, ale nezbývá mu čas se v této oblasti vzdělávat a rozvíjet. V obou těchto případech společnosti vědí, že nějaké povinnosti v oblasti životního prostředí existují a musí se jimi zabývat. Pak jsou ale firmy, které své povinnosti zjišťují až za pochodu, nejčastěji při kontrolách státní správy, a následně hledají řešení pro už vzniklý problém.“
Mnoho firem si možná ani neuvědomuje, jaké množství povinností v oblasti životního prostředí se jich týká. Většina z nich má povědomí o ohlašovací povinnosti u odpadů do 28. února. V tomto případě je na tuto povinnost upozorní společnost, které odpad předávají. Některé firmy, které provozují zdroje znečišťování ovzduší, mají povědomí o ohlašování souhrnné provozní evidence do 31. března. Některé firmy možná řeší i ohlašování v oblasti vodního hospodářství.
Jiné oblasti životního prostředí jim ale příliš známy nejsou. Jedná se mimo jiné o hodnocení rizik spojených s možnou ekologickou újmou nebo prevenci závažných havárií, které velmi souvisí i s požární bezpečností. Dále se jedná o povinnosti vyplývající z právních předpisů v oblasti nakládání s chemickými látkami a směsmi, které zase velmi úzce souvisí s bezpečností práce.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Komerční prezentace