Jak si posteskla místopředsedkyně svazu Radka Sokolová, český fenomén, který není v Evropské unii obvyklý, je stále se dívat na odbory jako na „červené nebo alespoň oranžové“, což vyvolává mnohdy nechuť při jednáních o závažných problémech jako je nezaměstnanost či kolektivní vyjednávání. „Přesto se však, jak se zdá, situace zlepšuje,“ řekla pro ParlamentniListy.cz  Sokolová. „Úbytek členské základny se již zastavil a nyní stagnuje. Takže to je lepší stav než před ještě několika lety, kdy jsme docela ztráceli.“ V konfederaci je v současné době podle místopředsedkyně 29 odborových svazů a členská základna dosahuje 400 tisíc lidí. „Hodně pomáháme v právním poradenství a hmatatelné výsledky jsou samozřejmě ve vyjednávání, kdy, jak říká naše heslo, jsou odbory na vaší straně.“

Na zlepšení situace v lázeňství upozornil Martin Vacek z Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče. „Díky naší aktivní práci v indikační komisi jsme zachránili tisíce pracovních míst v lázeňství tím, že se navýšila čísla o desítky tisíc klientů, kteří budou využívat tuzemské lázně. Ideální stav to ještě není, ale blýská se snad na lepší časy a naše aktivita také v tomto směru zdaleka nekončí.“

Amazony nepotřebujeme!

Setkání s občany byl přítomen rovněž předseda Regionální rady odborových svazů Plzeňského kraje Jindřich Brabec. „I když na Plzeňsku není taková nezaměstnanost jako v jiných místech České republiky, není to nic, co by nás uchlácholilo. Vždyť na téměř 27 000 nezaměstnaných je evidováno 2800 volných pracovních míst. Je dobře, že i přes skutečnost, že podniky již nemusí hlásit volná místa, se toto stále děje, takže úřady práce mají slušný přehled o situaci.“

Podle Brabce je v kraji kolem dvaceti tisíc odborářů a hodně vrásek přidělává zaměstnávání lidí na smlouvy o dílo a dohodu, kdy částky jsou velmi malé a lidé si musí ještě k tomu žádat o podporu. Podle slov regionálního odborového předáka k výchově mladé generace začíná problém již v základních školách, kde jsou poradci pro zaměstnání především humanitního vzdělání a nemohou tak zájemcům o práci ve fabrikách dát fundovanou odpověď a vysvětlit přesně, o co jde. Rodiče i žáci stále totiž vidí práci v továrně jako takzvané černé, špinavé řemeslo, i když dnešní situace je zcela jiná.

„Pro to, aby absolvent překládal papíry z jedné strany na druhou, nepotřebuje vysokou školu, střední je přece plně dostačující,“ dodal Jindřich Brabec k problematice zahlcenosti vysokých škol, a zvláště pak podle něj těch soukromých. „My nepotřebujeme žádné nové Amazony, které mají problémy se šikanou a nevytváří žádné kvalifikované místo,“ reagoval na brněnskou situaci kolem stavby velkoskladu a logistického centra velkého světového internetového prodejce.

Aktuální problém - násilí na pracovištích

Velkým problémem je podle odborových předáků zhoršování psychické pohody zaměstnanců. „Dochází k šikaně a utlačování a skutečně velmi nevýhodným smlouvám,“ uvedla dále Radka Sokolová. „Takto nejvíce postiženi jsou mladí lidé a pak starší pracovníci, především ti před důchodem. Lidé se už však přestávají bát těch manažerů, kteří vytváří psychický tlak na své podřízené - a někdy jsou to skutečně dosti drastické případy. Od toho jsou přece odborové organizace, aby chránily zájmy svých zaměstnanců.“

V Norsku je to jinak

Na plzeňském setkání byli také přítomni zástupci norských odborářů - největší centrály, konfederace mladých, která sdružuje na čtyři sta tisíc lidí do 30 let věku. „Mladí jsou nejnáchylnější zaměstnanci, nedostávají zaplaceny přesčasy, a proto jsou pro ně odbory velmi populární,“ řekl jeden ze zahraničních hostů, Kent Logan Jelle. Mladí norští odboráři podle něj každý rok o prázdninách objíždějí tři týdny celé Norsko a monitorují vztahy zaměstnavatelů a zaměstnanců.

„Členství v odborech je pro naše mladé lidi velmi atraktivní, protože ví, že mají za sebou silnou organizaci. Dokonce se nám podařilo po tříměsíční stávce, aby firma, která nechtěla mít odboráře, zbankrotovala. Nemyslete si ale, že na to zaměstnanci nějak doplatili, ty zajistila podpora a následně ve spolupráci i s odbory našli jiná, lepší a hlavně jistější místa, kde byly vztahy korektní,“ rozhovořil se druhý ze zahraničních účastníků, Kent Rune Pedersen. „Když má firma problémy, je možné využít také to, že určitý počet dní lidé pracují a zbytek jim pak šedesáti procenty platu kompenzuje stát. A když se ekonomická situace společnosti zlepší, zaměstná je pak naplno.“

Na to reagoval místopředseda české konfederace Václav Pícl, že obdobná legislativní úprava je také u nás, nicméně se téměř nevyužívá. „Je to tak papírově složité, že se do toho firmy raději ani nepouštějí. Z evropských fondů na to bylo vyčleněno dvě stě milionů korun a vyčerpalo se jen deset procent! Pokud by to byl program národní, určitě by to papírování bylo jednodušší a pomohlo by to ve všech směrech.“

V odpoledních hodinách využilo přítomných právníků kolem dvaceti lidí s konkrétními pracovně-právními případy. To je podle vedení odborů povzbudivé číslo. Zájemců o základní informace však bylo podstatně více - i když se v sychravém počasí „trousili“, byla jich více než stovka.

• Další reportáže ParlamentníchListů.cz ČTĚTE ZDE.