Schillerová zdůraznila, že prozatím nemá obavy o státní rozpočet, přestože ekonomika neroste tak rychle jako dřív a schodek už teď činí asi 39 miliard, a výběr daní nevypadá tak růžově jako dřív. Ministryně financí z toho však nemá těžkou hlavu, protože čeká na dotace Evropské unie, které by k nám měly doputovat a vylepšit celý rozpočet.

Tůma varoval, že s výběrem daní se opravdu nedaří tak, jak se dařilo dřív. Goláň se k bývalému guvernérovi ČNB přidal. Chtěl by od ministryně slyšet, proč výběr daní není tam, kde měl být, např. u DPH. Schillerová odpovídala, že stát dělá vše, tak jak má, a proto není znepokojena. Při pohledu na veřejné finance je spokojena s tím, že Česká republika dodržuje střednědobý rozpočtový cíl, který si stanovila.

„Ale já ty odhady co jsem viděl, tak naznačují, že vám může na konci roku chybět 10 až 15 miliard,“ oponoval Tůma. Kroutil hlavou i nad tím, na co stát vydává obrovské částky. „Hrozně moc toho jde na penze. Já to důchodcům samozřejmě přeju, ale je tady řada podfinancovaných oblastí. Já bych třeba mnohem víc tlačil na investice. Tady ta priorita chybí,“ pozvedl varovně hlas.

Další problém vidí v nárůstu počtu státních úředníků. „Kdybych za to jako občan dostával lepší služby, tak dobře, ale já to jako občan moc necítím,“ upozornil Tůma.

A jako by to nestačilo, tak vláda se chystá ještě sáhnout na rezervy pojišťoven. „Z mého pohledu to prostě není dobře,“ konstatoval Tůma.

Goláň se znovu přidal. „Třeba rozpočet Německa je procyklický. Němci se v časech růstu snaží šetřit na dobu, až se ekonomice nebude dařit. Tady bude stát stavět hladové zdi a tak podobně, to znamená investovat tehdy, když soukromé firmy nemohou,“ vysvětloval senátor s tím, že v Česku takovýto polštář chybí, takže až k nám dorazí ekonomická krize, budeme na ni připraveni podstatně méně než Němci.

„Nestrašte lidi,“ ozvala se v tu chvíli Schillerová.

Ale Goláň se nedal zastavit, Upozornil na to, že růst naší ekonomiky brzdí růst platů ve státním sektoru. Pak jsou k růstu mezd tlačeny i soukromé firmy a mnohdy mají problém dosáhnout byť jen malých zisků.

Když znovu dostala slovo Schillerová, okamžitě zmínila své sliby o snížení počtu úředníků o 10 procent. Tůma okamžitě kontroval, že počet úředníků státní správy, když nepočítáme policisty či hasiče, narostl o tisíce lidí. Od roku 2012 počet úředníků narostl o více než 4 tisíce lidí. „Zpráva NKÚ řekla, že jsme na 97. místě efektivity státní správy. Za Ukrajinou,“ upozorňoval Goláň s tím, že to není jen o tom, kolik úředníků máme. Důležité je, jak dobře pracují.

Senátor kritizoval také daňový balíček, který připravila vláda. V tomto balíčku je např. nižší zdanění na služby mytí oken, což podle Goláně nedává smysl. Zdůraznil, že do nižších sazeb by měly patřit věci, které uleví sociálně slabším spoluobčanům. A sociálně slabší obyvatelé si jen těžko objednají paní na mytí oken.

Když znovu dostala slovo Schillerová, nikoli poprvé odmítla, že by vláda Andreje Babiše zaváděla sektorovou daň pro banky, jak to požaduje ČSSD. A tady dal Goláň Schillerové za pravdu. Bankovní daň označil za problematickou už proto, že by se to promítlo do cen koncových služeb. Na stranu Schillerové se tentokrát postavil i Tůma.

Schillerová varovala, že opětovné položení bankovní daně na stůl by znamenalo konec vládní spolupráce ANO a ČSSD.   

„To by bylo porušení koaliční smlouvy a myslím, že by to znamenalo konec této koaliční smlouvy,“ varovala Schillerová s tím, že by se ČSSD a především ministryně práce a sociálních věcí měla věnovat raději revizi sociálních dávek.