Bartůšek v rozhovoru s Thomasem Kulidakisem komentovala plány na zpřísňování migrační politiky v Rakousku a Německu, kde bude pravděpodobně vládnout Friedrich Merz. „Každé zpřísnění migrační a azylové politiky já vítám. Je to potřeba, když se podíváme, co se děje v Německu a jinde, ty útoky, které dost často mají na svědomí neúspěšní žadatelé o azyl, nebo migranti, kteří azyl dostali, tak já ty plány vítám,“ uvedla expertka na migrační politiku.
Pětibodový program, který představil před volbami v Německu Friedrich Merz, a který zpřísňuje migrační a azylovou politiku, podle europoslankyně ale nepřináší nic nového k řešení těch problémů, které se řeší od roku 2015. „To je důležité říct, že ty body, které představil, už jsou na pořadu dne dlouhou dobu,“ uvedla Bartůšek, podle níž je dobře, že alespoň konečně v Německu ty problémy začnou řešit.
Europoslankyně dle svých slov souhlasí s navrhovanými opatřeními až na jedno a to je zavření hranic s Českou republikou. „Německo se o to už nějakou dobu pokouší, ale já s tím nesouhlasím, abychom v Evropské unii zavírali vnitřní hranice, jde spíše o uzavření vnějších hranic a efektivnější azylovou politiku, zrychlení azylových řízení a návratové politiky,“ vyjmenovala Bartůšek.
„To, že ty státy nyní chtějí uzavírat vnitřní hranice, je proto, že se celých těch deset let nic neděje na té evropské úrovni. Je to trochu zoufalství, že už nevíme, co dělat a měl by to být signál pro Brusel, že migrace je priorita, která se musí řešit, abychom věděli, kdo se nám tady v Schengenském prostoru pohybuje. A to je věc, kterou zmiňoval i Merz, že se nebudou přijímat lidé, kteří nemají doklady a nic o nich nevíme, což se vlastně děje u 90 % těch příchozích migrantů,“ vysvětlovala europoslankyně.
Uzavření hranic a namátkové kontroly podle Nikoly Bartůšek nemůže fungovat ani kvůli pašerákům lidí, kteří si vždycky najdou způsob, jak migranty někam dopravit a zpeněžit to. „Každé auto zkontrolovat nemůžeme, když si vezmeme kamionovou dopravu, tak to není možné, takže to budou namátkové kontroly a ti převaděči už se naučili, že se kontrolují hlavně nákladní automobily a dodávky, takže přešli na osobní auta, a tak nějak jsou vždy o krok před námi,“ uvedla Bartůšek.
Nikola Bartůšek, MSSc. et MSSc., BSc.
Hlavní problém podle ní nastává v návratové části migrační politiky, když žadatel nedostane azyl a má být navrácen do země, odkud se do Evropy vydal. „To už hodně záleží na těch dotyčných státech, aby ty lidi přijaly zpátky, což dost často není vymahatelné,“ říká s tím, že nejdůležitější je dobrá diplomacie s třetími zeměmi, to je klíč k úspěšné návratové politice. „Ať je to teď Afghánistán, Sýrie, Pákistán, potřebujeme dobré diplomatické vztahy, aby ta návratová politika fungovala. Je potřeba navázat dobré kontakty a dobrou spolupráci,“ má jasno Bartůšek.
Evropa prý musí najít mechanismus, jak oddělit ekonomické migranty od těch, kteří pomoc opravdu potřebují. „Je třeba si uvědomit, že většina migrantů přicházejících do Evropy jsou ekonomičtí migranti a oni vidí, že se deset let nic neděje, nic se nezměnilo a evropské státy se nemohou nijak domluvit a přišly jen s migračním paktem, který najednou těm lidem, kteří ho schválili, vadí. Ten pakt totiž nedokáže zabránit tomu, aby sem ti migranti vstupovali, ale řeší jen nějaké přerozdělování v rámci Evropy. A ti migranti to vidí, že nemáme přísnou azylovou politiku. Oni musejí vidět, že toto máme vyřešeno a je obtížné ten azyl získat, aby do Evropy dále neproudili. My musíme vyfiltrovat lidi, kteří tu ochranu potřebují, od těch, kteří si přicházejí zvednout ekonomický status,“ vysvětlovala europoslankyně.
Bartůšek v rozhovoru popisovala, že má ze své dřívější práce ve vyřizování azylových řízení osobní zkušenost s radikalizovanými žadateli o azyl, kteří spáchali nějaký závažný zločin. „Bylo to v Rakousku, přímo na hranicích s Českou republikou, když v roce 2019 bohužel žadatel o azyl zavraždil mého kolegu, ten migrant byl dlouhodobě problémový, měl sklony k agresivnímu jednání, a proto jsme se snažili o jeho deportaci, ale bohužel neúspěšně, což vyvrcholilo dvounásobnou vraždou. To byl pro mě motiv vstoupit do politiky a tyto problémy začít opravdu řešit,“ vyprávěla europoslankyně.
V rozhovoru Bartůšek komentovala svůj pohled na aktuální dění kolem Ukrajiny, zejména co se týká diplomatické roztržky v Bílém domě mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
„Neměla jsem dobrý pocit z toho, co se stalo minulý týden v Bílém domě, ta roztržka mi určitě neudělala radost. Bylo to diplomatické selhání, já jsem věřila, že už se posuneme směrem k nějaké dohodě a k ukončení konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem. Diplomaticky tam byly veliké chyby z obou stran. Takto významná dohoda má být předjednaná, a pokud to někomu nevyhovuje a je potřeba další jednání, tak se to má odehrávat za zavřenými dveřmi a na veřejnost přijít až s nějakou dohodou,“ uvedla Bartůšek.
Zelenskyj podle europoslankyně měl mít překladatele, protože i když umí anglicky, v té napjaté chvíli mu to uškodilo. „Ukrajina opravdu potřebuje pomoc USA, mělo tam dojít k nějaké dohodě. Zelenskyj tam přijel s nějakým cílem a bohužel odjel s prázdnou, což je škoda,“ řekla Bartůšek, že budou potřeba další jednání.
Bartůšek také kategoricky nesouhlasí s tím, aby na Ukrajinu zamířily evropské mírové jednotky a už vůbec ne vojáci České republiky. „Absolutně s tím nesouhlasím, aby ani čeští nebo evropští vojáci zasahovali na Ukrajině a přímo se účastnili toho konfliktu, protože v ten moment by to eskalovalo na třetí světovou válku,“ dodala Bartůšek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte, že je potřeba zpřísnit evropskou migrační politiku?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Makarovič
