Nezisková organizace In Iustitia se pokoušela zjistit, jak efektivně se v Česku bojuje proti projevům nenávisti na sociálních sítích. Výsledky prý nejsou nijak povzbudivé. „Co nás překvapilo, byla absolutní nečinnost YouTube. To jsme vůbec nečekali, je to alarmující,“ uvedla Kalibová, která v minulosti obdržela z rukou amerického vyslance Andrewa Schapira Cenu Alice Masarykové za svou práci v oblasti lidských práv. „Nezaznamenali jsme žádnou reakci na 26 ohlášených příspěvků umístěných na této platformě,“ upřesnila.

Neziskovka In Iustitia upozorňuje provozovatele sociálních sítí na nenávistné komentáře zaměřené např. proti Romům či migrantům. Facebook prý celou řadu nenávistných výroků odstranil do dvou dnů od jejich nahlášení. I když ani u této společnosti nepobíhalo vše podle představ neziskové organizace. „Ve skupině Nechceme živit Romské obyvatelstvo tak třeba zůstal komentář ‚Mrtvý cigoš, dobrý cigoš...!!!‘,“ píše server. Server YouTube  naproti tomu neodstranil žádný příspěvek; jak již bylo řečeno, vůbec nereagoval.

Původní text ZDE.

In Iustitia se kvůli nenávistným příspěvkům obrátila i na policii, ale strážci zákona podle právničky Kalibové většinu oznámení jen hodili do koše. NCOZ však pochybení odmítá. „Pracoviště, které obdrželo podněty od In Iustitia, je vyhodnotilo a ty, které mohly naplňovat skutkovou podstatu některého z trestných činů, postoupilo příslušnému policejnímu orgánu k přijetí dalších opatření,“ sdělil serveru Lidovky.cz mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej. Kalibová však volí slova  jako „alarmující, neuvěřitelné a skandální“.

Není to poprvé, co se na veřejnosti objevuje jméno této právničky. Na konci roku 2014 dokonce přebírala z rukou amerického velvyslance Andrewa Schapira Cenu Alice Masarykové. Toto ocenění, udělované americkou ambasádou, před ní převzala například Anna Šabatová nebo sdružení Romea. „Klára těmto obětem pomáhá dovolat se spravedlnosti a žádat o odškodnění za újmu způsobenou násilím z nenávisti. Stejně jako laureáti ceny z minulých let nám svou prací připomíná, že lidská práva nejsou pouze abstraktním pojmem, ale principem, který si občas žádá akci. Jejich naplňování vytváří bezpečnější, demokratičtější a bohatší svět,“ řekl tehdy při předávání ceny velvyslanec Andrew Schapiro.

Kalibová přebírá od Andrewa Schapira Cenu Alice Masarykové za rok 2014. Printscreen: web Romea.cz

Nepomůžeme vám, jděte si k psychoterapeutovi

Na Kláru Kalibovou v minulosti na svém blogu upozorňoval novinář Vít Hassan, který se s  ní setkal v době, kdy od její organizace potřeboval pomoc. „Měl jsem možnost poznat její skutečnou, o něco méně přívětivější a o něco více falešnější tvář, než jak se tato dáma snaží prezentovat v médiích. Byl to opravdu nářez, o který se musím podělit,“ začal vyprávě svůj příběh Hassan. Telefon v In Iustititua mu pak podle jeho slov „zvedl nějaký Oplatek“, neboť paní ředitelka právě byla na pracovní cestě kdesi na druhém konci světa.

Původní text ZDE.

„Jen co se Oplatek dozvěděl, že po něm chci avizované právní zastupování zadarmo, tak do telefonu spustil, že je momentálně velice vytížený a čas na mě bude mít až někdy koncem roku. Dobrá, tak jsem mu tedy zavolal koncem roku, a onen dobromil mi po chvíli naprostých personálních zmatků arogantně sdělil, že mě zastupovat nebudou, nabídnul mi však hodinovou konzultaci zdarma počátkem ledna,“ pokračoval novinář v líčení svých zážitků s neziskovkou.

Po několika měsících to zkusil znovu a tentokrát měl větší štěstí na kolegyni, která se mu po telefonu snažila poradit. „Po pěti minutách jí ho však madam Kalibová vytrhla z rukou, chovala se jako utržená ze řetězu a řvala do něj, že již pro mě udělali naprosté maximum a na žádné další otázky mi tudíž odpovídat nebudou,“ líčil Hassan.

Vrcholným zážitkem s Klárou Kalibovou však podle Hassana bylo náhodné osobní setkání na Prague Pride 2014, kde byl pracovně fotografovat. Měla mu prý mimo jiné říct i to, že je oběť své vlastní agrese a doporučit mu, aby navštívil psychoterapeuta nebo placeného advokáta. 

CHOVÁNÍ KLÁRY KALIBOVÉ SE PODAŘILO DOKONCE ZAZNAMENAT

Organizace pak na Hassanův článek reagovala tím, že poradna Justýna musí kvůli své akredaitci a registraci splňovat celou řadu povinností, které vyplývají mimo jiné ze zákonů. „Poradna má zákonem a standardy jasně stanovena pravidla, kdy a komu poskytne jaký typ služeb. Nemůže se proto stát, že by si pracovníci poradny vybírali například dle svých osobních sympatií. Poradna Justýna postupuje vždy podle pravidel. Pokud zájemce nespadá do cílové skupiny či je zrovna naplněna kapacita, nemůže se zájemcem být uzavřena ústní dohoda ani písemná smlouva,“ vysvětlovala  organizace své odmítnutí.