Hostem pořadu Aby bylo jasno novinářky a moderátorky Jany Bobošíkové byl právník a autor knihy Green Deal – Zelený úděl Tomáš Břicháček, který ve své knize mimo jiné popisuje, že Green Deal usiluje o revoluční proměnu našeho ekonomického a společenského modelu, která není dána spontánním vývojem, nýbrž je nařízena a uměle organizována shora.

V rozhoru s Bobošíkovou diskutovali na téma, jak Green Deal ovlivnil volby do Evropského parlamentu. „V naší republice vidíme, že to bylo poměrně významné téma,“ uznal s tím, že pro mnoho stran toto téma bylo zásadním. „Strany, které proti Green Dealu aspoň v té verbální rovině vystupovaly a vystupují, tak ty slavily úspěch. Takže když někdo hovoří o tom, že to byly volby o Green Dealu, tak u nás to asi pravda je,“ řekl Břicháček.

„Green Deal je plán a vznikající rozsáhlý soubor opatření, jehož ústředním cílem je, aby Unie do roku 2050 dosáhla takzvané klimatické neutrality, neboli nulových čistých emisí skleníkových plynů,“ shrnul právník stručně, co to Green Deal vlastně je, s důrazem na to, že klimatická stránka je jádrem celého plánu.

Sám Břicháček Green Deal považuje za revoluční, a to především kvůli „vystupňování ambicí, ke kterému došlo v návaznosti na obnovu vlny klimatického alarmismu“, za jehož symbol označil klima aktivistku Gretu Thunbergovou během let 2018 a 2019. Poté došlo podle Břicháčka ke skoku od dosavadních opatření na ochranu klimatu, která byla ve společnosti již zažitá, a to směrem, který podle jeho slov už občany i podniky může bolet.

„Najednou tady máme plán, který aspiruje na to, co všechno souvisí s oxidem uhličitým a skleníkovými plyny, výrazně zdražit a zneatraktivnit vůči občanům,“ řekl Břicháček a obratem dodal, že zdražení se tak týká téměř všeho.

„Je tady ambice změnit naše myšlení a chování,“ zdůraznil Břicháček s odkazem i na slova předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. „Revoluční je Green Deal i v tom, ž cílem je naprosto změnit náš životní styl, naše spotřební návyky, jak cestujeme, jak bydlíme a zkrátka vnutit nám úplně jiné standardy. Takové, které by třeba byly blízké nějakým asketickým environmentálním aktivistům,“ vysvětlil.

Bobošíková připomněla, že v české předvolební debatě byly z Green Dealu akcentovány zejména spalovací motory. Jejich zákaz je schválen od roku 2035. Podobně hmatatelnými opatření, která by mohla ovlivnit naše životy, je například systém obchodování s emisemi, které Břicháček označil za „státem organizovaný přídělový systém“, nebo energetická náročnost budov. „To se dotkne každého člověka, protože jde o to, jak nové budovy budou muset být stavěny a stávající přestavěny, aby byly splněny energetické normy,“ řekl.

Benefitovat bude Čína a neziskovky, obětí je trh

Ve svém souhrnu je podle jeho slov Green Deal citelným zdražováním všeho, co souvisí s emisí skleníkových plynů. „Je to omezování svobody, omezování volby,“ prohlásil s tím, že Green Deal se promítá „do všeho možného na každém kroku“, týká se i dopravy, průmyslu a jsou s tím i spojené náklady na administrativní zátěž. „Celkově je to omezování manévrovacího prostoru jak pro podniky, tak pro občany. Takže na každém kroku jde o nové povinnosti. Příkazy, zákazy, zátěž.“

„Celá společnost na něm ztratí,“ řekl stručně. Zisk z Green Dealu mají podle Břicháčka podniky, které jsou zapojené do výroby technologií týkajících se například solárních panelů nebo větrných mlýnů. „Bohužel často to ani nejsou naše podniky, ale podniky někde v Číně,“ dodal Břicháček. O Číně následně mluvil jako o velkém hráči, který má z Green Dealu obrovský prospěch vzhledem k tomu, že její podniky vyvážejí podstatnou část věcí, které s elektromobilitou a budováním solárních panelů souvisejí. Dále z Green Dealu profitují i neziskové organizace. „Neziskovky, obecně řečeno, které se zabývají touto oblastí a snaží se agitačně působit na své spoluobčany,“ dodal.

Jednoznačnou obětí Grean Dealu je trh. Břicháček upozornil, že už před Green Dealem byla Evropská unie oblastí, která trh z různých důvodů potlačovala. „Už dříve to bylo dost závažné, teď dochází k závažnému prohloubení těchto problémů. Myslím si, že o trhu v pravém slova smyslu nebudeme moci v dalších letech hovořit. Jde o výrazně sešněrovaný systém centrálně administrativně řízené ekonomiky, která má určitým způsobem blízko k tomu, co byla válečná ekonomika v první nebo druhé světové válce,“ uvedl.

Podniky tento postup cítí, i proto podle Břicháčka dochází k deindustrializaci Evropy a podniky unikají směrem do zemí, které mají příznivější standardy a menší regulaci. Podniky, které v Evropě zůstanou, si budou muset zvyknout na systém dotační ekonomiky závislé na státech či Evropské unii.

Kromě těchto problémů Green Deal ohrožuje také demokracii, a to ve dvou ohledech. „Dochází k masivnímu přesunu moci na unijní orgány, a to všechno znamená oslabování členských států,“ uvedl. Sám je toho názoru, že demokracie může fungovat jedině na úrovni národního státu. „Unijní úroveň, která je nepřehledná, kde neexistuje jeden evropský lid a kde zkrátka nemohou existovat klasické demokratické procesy, tak tam se musíme smířit s tím, že to je prostor, který demokratický není.“

Druhým aspektem je skutečnost, že se Green Deal stává v Unii „nezpochybnitelnou státní ideologií“. Břicháček upozornil na prvky, které tento jeho závěr potvrzují. Mezi nimi například to, že Greal Dealu mají přispívat všechny předpisy a činnosti Evropské unie, mají být zapojena všechny odvětví hospodářství a společnosti nebo že vzdělávání má být v zájmu zelené transformace a environmentální udržitelnosti.

Celý rozhovor k vidění zde: