„Notre-Dame byl symbolem Paříže, jakousi ikonou, která na sebe nabalovala spoustu dalších asociací, to není jenom architektonický klenot francouzské gotiky, ale je to také místo, které bylo kulisou mnoha významných dějů, filmů. Paříž byla kulturním symbolem Evropy, jedním z jejích významných center, a tím symbolem v myslích všech. Požár, myslím, zasáhl hluboko do srdce každého, kdo si ten význam ani neuvědomoval do té doby. A další aspekt, který ten požár má, můžeme to pozorovat teď v té reakci na něj, je, že když se něco takového stane, když je napaden národní symbol, na kterém se všichni víceméně shodnou, tak to začne ten národ sjednocovat,“ zmínil Höschl s tím, že je ovšem kruté to takto říct. 

Původní text ZDE.

Následně se věnoval rozdělené francouzské společnosti. „Osud sám se o tu politiku trochu postará, protože se ten národ kolem toho sjednotí, začnou se pořádat sbírky, najednou se ukáže, co je v dějinách důležité, jestli je důležitější udržet si svou identitu, svou tradici, své symboly, anebo jestli je důležitější 35hodinový pracovní týden, 36hodinový, nebo 43hodinový, a v tu chvíli se ty hodnoty převrátí,“ sdělil. 

„Je to sice hrůzná, a doufám, že ne reálná myšlenka: My si můžeme představit, jak by se asi náš národ, nebo naše populace, sjednotil, lidé sjednotili, kdyby se něco podobného stalo s chrámem svatého Víta, tak by najednou spory těch s těmito a Čechy, Morava a Slezsko, já nevím co všechno, to všechno by ustoupilo do pozadí, a najednou by se ten národ zase semknul v pocitu jakéhosi ohrožení, přestože jde o jednu budovu,“ poznamenal Höschl. „A teď si uvědomme, že ta francouzská kultura byla ještě silnějším magnetickým polem v Evropě, než je třeba ta naše,“ dodal.