Best uvádí, že letos vypuklo sedm až osm nových válek. Některé můžeme nazvat horkými, jako Irák, Sýrie nebo Ukrajina. Mezi ty další patří rasové nepokoje v americkém Fergusonu, studená válka s Ruskem, nová ropná válka s Íránem, Venezuelou a Sýrií a pak také kybernetická válka se Severní Koreou. Za dobrou zprávu oproti tomu novinář považuje blížící se ukončení obchodní války mezi USA a Kubou.

Největší riziko představuje podle Bílého domu a českého premiéra Bohuslava Sobotky Islámský stát. Best souhlasí s tím, že IS představuje hrozbu, ale ne v takovém rozsahu, jak o ní mluví politici. Za mnohem závažnější bezpečnostní situaci považuje novinář obchodní neboli studenou válku Západu s Ruskem. „Je to riziko pro Českou republiku a situace může mít fatální následky pro určité české firmy,“ upozorňuje.

Podle Besta není úplně jasné, čeho chtějí aktéři těchto válek dosáhnout. „Divil jsem se, když jsem v ruské televizi sledoval Putina, kterak říká, že hodlá zabrat Krym. Do poslední chvíle jsem tomu nevěřil. Nečekal jsem, že ruský prezident zajde tak daleko,“ popisoval Best s tím, že stejný pocit měl ve chvíli, kdy američtí představitelé začali mluvit o tom, jaký efekt může mít obchodní válka vůči Rusku. Na základě výše zmíněných skutečností mu ale není jasné, jaký má válka cíl. A proto prý nemůžeme vědět, jestli má toto válčení smysl.

Zeman měl pravdu, když říkal, že sankce nefungují

Kuba je podle amerického novináře příkladem správnosti výroku prezidenta M. Zemana o tom, že embarga nefungují. „Politika otevření je určitě správná. Nepochopil jsem ale výrok prezidenta Obamy, který řekl, že politika J. F. Kennedyho selhávala celá desetiletí. Mohl by říci, že politika byla tak úspěšná, že už můžeme tu politiku změnit. Možným vysvětlením je, že to není jeho politika, takže může kritizovat politiku jiného prezidenta. Když ale sám říká, že politika selhávala tak dlouho, jak v tomto světle máme chápat fakt, že stejná politika teď platí pro Rusko?“ ptá se Erik Best.