„Moskvě se zatím alespoň na papíře podařilo přimět amerického prezidenta Baracka Obamu k tomu, co navrhovala již na jaře. Její víkendová dohoda s USA totiž předpokládá nejen příměří u Aleppa, ale perspektivně i americko-ruské vzdušné útoky proti islamistickým extremistům. Bez ohledu na to, zda se dohodu podaří naplnit, jde o další úspěch ruského prezidenta Vladimira Putina,“ poznamenává Máša. Vnímá však, že po amerických prezidentských volbách může být vše jinak.

„Asi ještě nikdy totiž do volebního klání nevstupovali tak odlišní kandidáti, jako je demokratka Hillary Clintonová a republikán Donald Trump. Ten minulý týden ujistil, že za jeho vlády by USA měly ‚velmi, velmi dobré‘ vztahy s Ruskem a i osobní přátelskou spolupráci s Putinem. Clintonová zato balancuje na hraně vyhlášení nové studené války s Ruskem kvůli hackerským útokům na americké servery, z nichž je právě ono ‚s vysokou mírou pravděpodobnosti‘ oprávněně podezřelé,“ podotýká Máša. O tom, že by hackerské útoky byly dílem Rusů, o víkendu podle něj hovořil i jeden z nejznámějších zlodějů elektronických dat Edward Snowden. 

„Podezření, že Moskva přímo podporuje Trumpa, ale stojí na vodě. Faktem nejspíš je, že ruská kremelská elita pokládá Clintonovou ‚za přímé ohrožení‘ jejích zájmů, jak tvrdí americký profesor Clinton Ehrlich hostující na moskevské diplomatické škole MGIMO. Kreml jí nemůže přijít na jméno především kvůli jí organizovanému svržení libyjského vůdce Muammara Kaddáfího a podpoře aktivit miliardáře Georga Sorose, jež měly vést k ‚barevným revolucím‘ na území bývalého SSSR,“ dodává. 

Podle Mášova názoru to však sice Clintonová opravdu schytává víc než Trump, ani on však není hrdinou bez poskvrnky. „Celkové vyznění ruské propagandy tak směřuje nikoliv k podpoře jednoho z kandidátů, ale k podlomení důvěry v americký demokratický systém jako celek. K tomu dlužno dodat, že přímými adresáty jsou i ruští diváci, kteří se z provládních televizí dozvídají třeba to, že hackerský útok na volební servery USA může pozměnit volební výsledky až čtyřiceti tisíc z nich,“ sděluje Máša s tím, že Putinův režim by zkrátka nejvíce nadchlo zpochybnění regulérnosti voleb v USA jako takových. 

„Trump v prezidentském křesle sice Moskvě nabízí vidinu okamžitých zisků, jako je například uznání ruské přítomnosti na Krymu či rozvolnění vazeb v rámci NATO, ale i Rusové vědí, že kalkul prezidentského kandidáta a prezidenta se může dost lišit. ‚Příteli‘ Donaldovi mohou narůst velmocenské chutě a nesnášená Hillary bude hledat dohody s Putinem podobně jako Obama. Byť třeba s ještě výraznější nechutí,“ uzavřel.