„Guantanamo Bay nebo Gitmo, jak zde internační tábor či vězení nazýváme, by vůbec nemělo existovat,“ míní Jiří Postránecký, který nyní bydlí na Floridě. ParlamentníListy.cz se snažily skrze české krajany žijící ve Spojených státech amerických zjistit, co si tam o věznici Guantánamo, která funguje již dvacet let, myslí.

Emoce řídící politiku

„Vězení vzniklo v reakci na teroristické útoky 11. září 2001 v New Yorku. Stejně jako Patriot Act. V obou případech jde o flagrantní porušení všeho, na čem americká justice, která byla příkladem celému demokratickému světu, stála,“ vysvětluje Postránecký, který emigroval v roce 1989 a dnes obchoduje na internetu z nejjižnějšího státu kontinentálních USA.

„Je to pohodlný zůsob, jak obejít Ústavu USA. Je to krásný příklad, když emoce řídí politiku. Nikdy z toho nic dobrého nevyleze. A může to budoucím generacím odepřít jejich základní práva, když budou zkorumpovaní politici budoucnosti považovat někoho za nepohodlného,“ doplňuje s tím, že justiční systém byl důležitým pilířem USA a Gitmo je zvrácenost, za kterou by se nemuseli stydět ani Josif Stalin nebo Mao Ce-tung.

Nutno dodat, že Patriot Act je zákon o sjednocování a posilování Ameriky poskytováním vhodných pomůcek potřebných pro stíhání a bránění terorismu z roku 2001. Zasahuje do několika svobod a oblastí občanského života tím, že třeba umožňuje agentům Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) a policii prohledávat domovy a kanceláře bez vědomí jejich uživatelů, instalovat tajně odposlouchávací zařízení na telefon či počítač a mnoho dalších činností.

Postránecký jako volič Republikánů a obdivovatel exprezidenta Donalda Trumpa ohledně ustanovení Patriot Actu říká: „Je to vidět i po protestech v lednu 2021 ve Washingtonu D. C. Aktivisté byli nazváni teroristy, jsou již rok drženi ve vězeních a jejich lidská práva jsou zřetelně porušována. A to jde o americké občany.“ V roce 2021 došlo při jedné z demonstrací k násilnému vniknutí do budov Kapitolu USA.

Z análů Pentagonu

„Existenci té věznice považuji za skandálně odpornou,“ sdělí performer a akční umělec Milan Kohout žijící v Bostonu, který má za sebou nespočet akcí jako třeba v roce 2007 Oprátky na prodej. Tou kritizoval chování amerických bank a skončil před soudem, který ho shledal nevinným. Napsal i předmluvu ke knize světoznámého žurnalisty, který vyrůstal v Plzni, André Vltcheka Impérium lže kritizující západní imperialismus. Je například členem umělecké organizace ArtSpeech, která se snaží udržet při životě svobodu uměleckého slova.

„Na téma oné věznice, která i přesto, že ji Kuba považuje za ilegální, přežívá na jejím území, jsem udělal koláž. Stala se symbolem pokrytectví naší západní civilizace. Po útoku na budovu Světového obchodního centra jsem vytvořil tento, dnes již stařičký plakát. Je na něm fotografie letecké přepravy prvních vězňů na Guantánamo, kterou nějaký voják vynesl z análů Pentagonu, v kombinaci s historickou kresbou přepravy otroků kapitalistickými obchodníky do Ameriky. Naprosto výstižné je, že si jeden voják zakrývá obličej, jako by se sám styděl, že přepravuje lidské bytosti potupně přivázané k palubě letadla, která vystřídala palubu lodi,“ popisuje zapřisáhlý ateista s anarchistickým srdcem.

Gitmo není sexy

Kontroverzní tábor je mimo území USA na Kubě, jeho fungování bylo zpočátku zahaleno tajemstvím. Americká vláda odmítala odhalit identitu zadržených, a i proto vyvolal ve Spojených státech a v zahraničí pobouření. To si myslí Jana Hunt, která žije s rodinou ve Washingtonu D. C. a je realitní makléřkou.

Také nabízí jakousi statistiku internačního tábora: „Původně bylo v Gitmu drženo 780 osob. Poté, co Bidenova administrativa propustila Abdula Latifa Nasira 19. července loňského roku, zbývá v táboře 39 vězňů. Nasir je první propuštěný od roku 2016. Většina vězňů byla propuštěna ještě za Bushovy vlády. Devět vězňů však zemřelo v průběhu věznění.“

Podle průzkumu veřejného mínění, který byl naposled podle Hunta proveden v roce 2016, je zhruba 56 % Američanů proti uzavření tábora. 82 % Republikánů podporuje jeho existenci, 56 % Demokratů je pro jeho uzavření.

„Je zřejmé, že ti, co existenci detenčního tábora podporují, nejsou úplně dobře srozuměni se všemi aspekty jeho existence. Američané jsou z větší části idealističtí, rádi sami sebe vidí jako spravedlivé bojovníky za svobodu. Existence tábora, kde jsou vězni drženi v pochybných podmínkách bez přístupu k transparentnímu soudnímu řízení, je v přímém rozporu s Ústavou USA, kterou většina Američanů uctívá. Gitmo existuje v naprosto netransparentní právní zóně. Není jasné, co se stane s těmi, kteří tam zůstávají, jakým způsobem se můžou po dvaceti letech ve vazbě hájit,“ dodává krajanka, jejíž názory jsou blíže k Demokratům s tím, že po zvolení prezidenta Donalda Trumpa postupně přestal být detenční tábor Guantánamo centrem pozornosti a veřejné debaty. Gitmo prý dnes není ve veřejném diskursu „sexy“.