Z vládních plánů vyplývá, že se také rozšíří počet plátců. Nově budou televizní a rozhlasový poplatek platit ti, kteří disponují jakýmkoliv zařízením, které umožňuje příjem veřejnoprávních médií, tedy i mobilem, tabletem nebo počítačem. Počet poplatníků se má zvýšit zhruba o 230 000.

Podle Baxy je finální návrh novel o České televizi, Českém rozhlase a rozhlasových a televizních poplatcích výsledkem zhruba roční práce v koalici. „Shodli jsme se na tom, jak zachovat kvalitu veřejnoprávního vysílání a jeho další rozvoj,“ dodal Baxa. Shoda podle něj byla i na tom, že financování veřejnoprávních médií by mělo být nezávislé na státním rozpočtu.

Televizní poplatek je patnáct let na stejné výši 135 korun a od té doby jeho reálná hodnota podle Baxy klesla na 72 Kč, rozhlasový poplatek 45 Kč se nezměnil osmnáct let a jeho hodnota je v současnosti poloviční.

Nově zvolený generální ředitel České televize Jan Souček v dnešním rozhovoru pro Novinky nevyloučil, že je ve hře propouštění i omezení výroby pořadů v případě, že se nezmění dlouhodobé plány. Stále podle něj platí, že škrtne 20 procent míst ve vedení televize. „To je nepochybně můj záměr. Před námi je rok 2024. Pokud reforma dopadne, v účinnost vejde asi až v roce 2025. Rok 2024 tak pro ČT rozhodně nebude jednoduchý. Budu se nyní snažit debatovat s Radou ČT o drobné změně dlouhodobých plánů. Reálná hodnota výnosu televizních poplatků radikálně padá, a pokud bychom tedy měli dodržet dlouhodobé plány, tak by to v příštím roce znamenalo výrazné omezení výroby pořadů. Museli bychom také výrazně propouštět,“ uvedl Souček.

Struktura pořadu Reportéři je podle Součka po kauzách Marka Wollnera, který odešel, stabilizovaná. „Takže vím, že od 1. října žádné zemětřesení v Reportérech nenastane, budeme ale hledat nový směr, jakým vést publicistické pořady,“ podotkl. Změny by si ale uměl představit u pořadu 168, kde by podle svých slov rád viděl větší zacílení na žánrovou ukotvenost.

„Televize by měla podstoupit odvahu a nabízet jeden týden v prime timu divákům to nejlepší z toho, co vyrábějí kolegové v Evropě či v zámoří,“ uvedl Souček.

Další financování televize pak podle něj bude záležet na chystané novele zákona, kterou připravuje ministr kultury. „To, co mi prezentovali minulý týden, mi přišlo jako rozumná varianta, která, pokud takto projde Sněmovnou a Senátem, je schopna stabilizovat financování České televize,“ poznamenal Souček.

V pondělí Souček, který se funkce šéfa České televize ujme 1. října, představil složení svého manažerského týmu. V nejužším vedení ČT někteří současní manažeři zůstávají a doplní je nová jména a divize. „Obměňuji, řekněme, třetinu toho nejužšího vedení. To je z mého pohledu přesně to, co jsem nabízel. Jsou tam víceméně jména, která se v České televizi objevovala už v dřívějších dobách, jako je Michal Fila, který se dlouhá léta objevoval ve zpravodajství České televize. Od října nastoupí do divize korporátních služeb, která zahrnuje komunikaci, marketing, obchod a lidské zdroje.

Tím úplně novým jménem v sestavě vedení je Tereza Polachová, která dříve působila ve vývoji HBO, a já jsem za tuto akvizici do nové sestavy velmi rád. Novým jménem v rámci pražského vedení České televize je Petra Lautnerová, budoucí personální ředitelka České televize. Štěpánka Sunková převezme od ledna příštího roku marketing, což je vlastně jediná pozice, která se bude přeobsazovat až od počátku příštího roku,“ uvedl v pondělním Interview ČT24.

V manažerském týmu je také současný šéf vývoje nových formátů Jan Maxa, nastoupí do čela nové divize Digitální služby. Dosavadní výkonný ředitel ČT24 Petr Mrzena se stane novým ředitelem divize Zpravodajství a publicistiky. Programovým ředitelem zůstává Milan Fridrich. Do managementu ČT se vrací také například Jan Štern, bývalý producent.