Wintr úvodem přemítal nad otázkou, čím si vysvětluje, že byl v Senátu nejméně problematický ze všech prezidentových kandidátů na ústavní soudce. „Těžko říct. Ten náš způsob, že prezident jmenuje se souhlasem Senátu PČR, má tu neveřejnou část, tu prezidentovu, a pak tu veřejnou část, kdy ti kandidáti jsou předem známi veřejnosti, veřejnost má možnost se k nim různě vyjadřovat a jsou grilováni v Senátu. Tak záleží, na které aspekty té činnosti kandidátů se senátoři zaměří.

Myslím, že jsem měl určitou výhodu v tom, jakým způsobem se ti senátoři ptali na to, co je jim z té Ústavy nejbližší, čili ta diskuse o ústavních změnách, diskuse o nějakých nálezech Ústavního soudu a jejich dopadu třeba do činnosti Parlamentu. A tím, že jsem byl v ústavně právním výboru a tři roky jsem v těch diskusích byl, tak jsem k tomu celkem měl co říct,“ míní budoucí soudce Ústavního soudu ČR.

Josef Baxa při slyšení kandidátů hovořil o určité „stínohře“, o „určitém nevyřčeném odmítání kandidátů“. Wintr podle svých slov takové pocity neměl. „Nebyl jsem nikdy účasten toho, jak probíhalo slyšení paní Zemanové a pana Baxy. Ale já jsem z těch všech jak výborových, tak klubových diskusí měl dobrý pocit. Padla celá řada pro mě zajímavých otázek. Přímo ke mně se žádné zákulisní hry nedostaly,“ popsal v pořadu Interview ČT24, jak na něj působilo jednání v Senátu před výbory.

„Jsou tady dva politické orgány a ty se musí shodnout; ať si mezi sebou vyjednávají, jak chtějí, tak nakonec projde jenom ten, který má podporu jak prezidenta, tak většiny Senátu. Mně přijde, že je to dobrý systém,“ pokračoval Wintr.

Byla debata v Senátu odborná nebo i čistě politická?

„Některá ta témata se dotýkala politiky. Ale přijde mi, že senátoři a senátorky to vždy kladli jako otázku ústavní. Takže třeba paní senátorka Kovářová se opakovaně ptala, jestli bychom byli zastánci toho, aby manželství muže a ženy bylo zakotveno na ústavní úrovni. Já jsem se přidržel ústavněprávní roviny a řekl jsem, že jistě může ústavodárce toto vepsat do ústavy. Ale že by se někdo přímo vyptával na mé čistě politické pozice, to se nedělo,“ poznamenal schválený kandidát na ústavního soudce.

Má podle Wintra obecně osobní politický názor nějakým způsobem vstupovat do rozhodování ústavního soudce?

„V podstatě nemá, ale je velké množství odborné literatury, které ukazuje, že prostě vstupuje. Když se podíváme na Nejvyšší soud USA, který je tím známý, tak tam je předem jasné, kteří soudci jsou spíše liberální, nebo spíše kteří konzervativní. Oni pořád vykládají ústavu, musí používat ústavní argumenty, ale to, jestli je jmenoval republikánský nebo demokratický prezident, to se projevuje,“ dal Wintr za příklad.

Moderátor Daniel Takáč se poté zajímal: „A kdybych vaše politické postoje chtěl znát, je vhodné, aby ústavní soudce mluvil o tom, jaké má postoje, nebo si to má nechávat pro sebe?“

Wintr se přiklání k druhé možnosti. „Já si myslím, že si to má obecně nechávat pro sebe. Specifickou výjimkou je to slyšení v Senátu. Připadá mí, že senátoři mají právo vědět, o kom hlasují. To znamená, že tam musí kandidát dobře vyvažovat, aby nebyl do té míry otevřený, že pak bude všemi vnímán jako podjatý a názorové vychýlený; ale má senátorům umožnit, aby si o něm udělali obrázek,“ doplnil Jan Wintr.

„Je celkem dobré, že náš Ústavní soud má v pravidlech možnost dávat odlišná stanoviska, že menšinoví soudci, kteří v daném případě nevyhrají, tak vysvětlí, proč se odlišovali. A těch rozhodnutí s odlišným stanoviskem je spousta. Takže je vidět, že ta věc se dá interpretovat různými hledisky. A určité takové politické hodnotové přednastavení v některých otázkách může sehrávat roli. Já si prostě myslím, že se tomu nejde vyhnout. Soudci Ústavního soudu by měli mít tolik vnitřní disciplíny, aby nezneužívali pozici soudce Ústavního soudu a razili by své politické názory a výklad Ústavy by tomu přizpůsobovali. Ale i když tuto disciplínu mají a nezpronevěřují se tomu, tak u výkladu u některých ustanovení skutečně hodně záleží na tom, jestli Ústavu celkově vnímají jako liberální, nebo konzervativní; to může ovlivňovat jejich pohled na tu otázku,“ řekl budoucí ústavní soudce Wintr, a že základní nastavení Ústavy ČR je spíše liberální.