Ukrajinci tvoří dlouhodobě největší část žadatelů o azyl v Česku. Letos podali 246 žádostí, což je o 134 méně než za loňské první pololetí. Iráčané loni naopak nebyli ani mezi deseti nejčastějšími národnostmi, které chtěly tuzemský azyl získat, letos české úřady zaznamenaly 131 žádostí. Tento vzestup lze přičíst projektu na přesídlení křesťanských uprchlíků z Iráku, který letos začal a do země díky němu přijelo 89 uprchlíků. Vláda však program zrušila poté, co část běženců odešla do Německa a část zpět do rodné země.

Proti loňsku se nově mezi nejčastější žadatele o azyl dostali obyvatelé Číny, kteří letos podali 64 žádostí. Hospodářské noviny tento týden napsaly, že jde o skupinu křesťanů v domovské zemi pronásledovaných kvůli své víře. Přes 40 žádostí podali lidé z Kuby, přes 30 ze Sýrie nebo Vietnamu.

Od letošního ledna do konce června podle statistik ministerstva azyl získalo 131 lidí, dalších 172 dostalo doplňkovou ochranu, která se na rozdíl od azylu uděluje na předem stanovenou dobu. Převážně ji získávají lidé, kteří nedostali azyl, ale v případě návratu domů jim nyní hrozí nebezpečí. V 530 případech české úřady azyl neudělily nebo řízení zastavily. Dalších 602 žádostí čekalo na vyřízení.

Loni požádalo o azyl v Česku 1525 cizinců, což bylo o 369 meziročně více. V letech 2010 až 2013 se pohyboval počet žadatelů pod tisícovkou, dříve ale nebylo výjimkou ani několik tisíc žadatelů ročně. Extrémní byl rok 2001 s více než 18.000 žádostmi.