V prvních hodinách se k volebním urnám dostavilo místy až 30 procent voličů, k večeru pak asi polovina. Celková účast by tak mohla přesáhnout rekordních 70 procent. V úvodním kole přišlo hlasovat 68 procent z osmi a čtvrt milionu voličů, přičemž více než dvě třetiny hlasujících využily svého práva hned první den.

V předchozích dvou přímých prezidentských volbách o hlavě státu rozhodovalo ve finále 59,1 procenta voličů v roce 2013 a 66,6 procenta voličů v roce 2018.

Například v Jihomoravském kraji byla ke 21:00 volební účast 51,79 procenta. Nejvyšší volební účast zaznamenali v Boskovicích, a to 57 procent, nejnižší v Hrušovanech nad Jevišovkou, a to 44,8 procenta. Uvedla to mluvčí kraje Alena Knotková.

Mezi první voliče patřili podle očekávání oba kandidáti - někdejší představitel české armády a NATO Pavel a expremiér, předseda a poslanec ANO Babiš. Hlasovat byl také Babišův podporovatel a končící prezident Zeman, premiér Petr Fiala (ODS) nebo předsedové parlamentních komor, stran a hnutí.

Velký zájem je o prezidentské volby i v zahraničí, kde je možné hlasovat na ambasádách. Frontu si po otevření volební místnosti museli Češi vystát v Bruselu, Bratislavě, Berlíně, Paříži či Londýně. Většina příchozích uvedla, že si přeje především změnu chování Pražského hradu. První kolo u Čechů v zahraničí vyhrál Pavel s nadpolovičním ziskem hlasů.

Třeba Češi v Německu mají o volby mimořádný zájem, k 20:00 jich odvolilo 1524, což se blíží počtu za celé první kolo. Do Mnichova jezdí volit lyžaři.

Prezidentských voleb se mohli zúčastnili i čeští vojáci na zahraničních misích. Nejvíc jich v současné době slouží na Slovensku, kde pro ně byla zřízena volební místnost přímo v místě nasazení. Podobnou možnost mají i v Litvě. Čeští vojáci působící na Sinaji se musejí přepravit na české velvyslanectví do Káhiry.