Zatímco normu kvůli Brexitu bez dohody horní komora pravděpodobně schválí, zdanění náhrad, které církve dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, patrně odmítne. Zdanění prosadila ve Sněmovně KSČM s pomocí SPD a vládních ANO a ČSSD. V Senátu má na rozdíl od Sněmovny většinu opozice, přičemž komunisté a hnutí Tomia Okamury v horní komoře zastoupení nemají. Někteří senátoři už ohlásili, že navrhované zdanění napadnou u Ústavního soudu.

Zastánci zdanění argumentují zejména údajným nadhodnocením finančních náhrad daných zákonem o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi, jak byl schválen v předminulém volebním období za vlády Petra Nečase (ODS). Kritici tvrdí, že zdanění náhrad je protiústavní i s ohledem na smlouvy, které v minulosti uzavřel stát s církvemi.

Norma týkající se Brexitu má britským občanům v Česku zajistit až do konce příštího roku stejná práva, jako by byli dál občany Evropské unie. Podobně by se mělo recipročně zacházet s českými občany v Británii po 29. březnu, kdy má země opustit Unii.

Bez přijetí normy by se Britové v případě Brexitu bez dohody ocitli v Česku ve stejném postavení jako cizinci ze zemí mimo Evropskou unii. Dotklo by se to podle Ministerstva vnitra zhruba 5 000 Britů působících na českém pracovním trhu. Celkem v Česku legálně pobývá kolem 8 000 občanů Spojeného království. Brexit ovlivní také život Čechů v Británii, podle různých odhadů jich tam žije 40 000 až 100 000.