V úvodu rozhovoru Juchelka prozradil, že je zastáncem toho, aby obědy zdarma byly pouze pro část rodin. Každá sociální dávka, každý příspěvek směřovaný do problémové oblasti by měl být cílený. „Rozhodně by neměl být v žádném případě plošný,“ zdůraznil.

V tuto chvíli Juchelka stojí za ministrem školství Plagou, který připravil návrh zákona pro sto sedmdesát tisíc školáků do patnácti let, což je výseč z 1,3 milionu, kterých by se to týkalo, pokud by to bylo plošně. „Ten dopad na rozpočet je nyní zrhuba 1,7 miliardy korun ročně,“ upřesnil.

„Jsme pro to, abychom vždy cíleně nějakým způsobem směřovali dávku pouze k těm, kteří to opravdu nejvíce potřebují. Parametr je nyní takový, že by to měly být tedy děti, jejichž rodiče pobírají přídavek s tím maximálním 2,7násobkem životního minima,“ přiblížil poslanec za hnutí ANO.

S něčím takovým však ČSSD nesouhlasí. Například ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) řekla, že například ne všechny rodiny dosahují na zmíněný příspěvek, a přesto nemají dostatek financí na obědy pro děti.

Juchelka však odmítá, že by nuance byly tak tenké, jak Maláčová uvádí. „Pokud budeme plošně rozdávat v jakémkoliv segmentu a říkat, že zde nemáme skupinu lidí, která potřebuje cíleně pomoci, a bude to pro všechny, tak tohle nemusí do budoucna státní rozpočet utáhnout,“ řekl s tím, že celoplošné obědy pro děti jsou až pět miliard korun ročně. „Na to není zkrátka kapacita,“ dodává.

„Ti ostatní rodiče to nepotřebují tak jako těch sto sedmdesát tisíc dětí, které mohou mít problém, že ti rodiče na obědy nedosáhnou. Může se stát, že se pak děti bojí chodit do školy, protože se jim posmívají spolužáci, že nechodí na obědy,“ dotýká se Juchelka dalších negativních důsledků této problematiky. „Chceme dávkami motivovat děti, aby do té školy šly a věnovaly se i poledním mimoškolním aktivitám,“ doplnil.

Tvarůžkovou následně zajímalo, proč si Juchelka myslí, že nestačí současné programy a má do toho více vstupovat stát. Poslanec zkonkretizoval, že programy jsou de facto dva. Od Ministerstva školství a Ministerstva práce. „Něco čerpají kraje, něco neziskovky, které to přerozdělují v rámci škol, se kterými se domluví a které to potřebují pro sociálně slabší žáky,“ vysvětlil.

Pro Juchelku tak prý otázka celoplošného navyšování do rozpočtu na obědy zdarma není tématem. „Ten názor, jak se v této věci posunul, by měl skončit na tom, co preferuje ministr Plaga s tímto dopadem na rozpočet,“ zopakoval jasně.

Moderátorka však zapochybovala, jestli podstata problému nedostatku financí na obědy netkví v něčem jiném. A sice v tom, že zaměstnaní a pracovně vytížení rodiče nemají takové platy, či jsou exekučně zatížení, aby na obědy pro své děti měli peníze. Juchelka připomněl, že každá rodina má svůj rozpočet a nějak s ním musí hospodařit.

„Že se dostávají do dluhových pastí, to řešíme insolvenčním zákonem. Ale každé dítě má nárok se v klidu naobědvat. Kdyby to bylo celoplošně, tak nechápu, proč by se měly vysouvat děti, které chodí na soukromé nebo církevní školy,“ podotkl a dodal, že návrh Plagy je zkrátka nejlepším řešením. Tedy ne tolik zasahujcím do rozpočtu a cíleně pomáhajícím.

Následně zmínil, že se navíc nacházíme v ekonomickém růstu, zvyšuje se objem mezd a každý člověk, který je zaměstnán, za poslední období přišel k více penězům. Tvarůžková namítla, že ne všech převážně žijících v chudších regionech se to ale týká. Juchelka zmínil, že třeba podnikatelům nemůže stát zasahovat do toho, jaké mají vyplácet mzdy. „Domnívám se, že lidem díky ekonomickému růstu, zásahu vlády tam, kde to je možné, zůstává více peněz v kapsách,“ uzavřel téma Juchelka.