Ruský prezident Vladimir Putin přirovnal západní sankce k vyhlášení války. „Je to jasná známka toho, že tyto sankce zabírají, že jsou bolestivé a že mají hospodářský účinek. Je to první takový případ za několik let. A ty sankce budou mít svůj účinek. Jejich cílem by mělo být i zhoršit možnosti Ruska vést tuto válku,“ míní Nečas. 

„Rusko sankce určitě bolí. Ekonomický výhled není pro Rusko dobrý, pokud neskončí agrese a nebude možné jednat o tom, jak diplomaticky tento konflikt zakončit,“ dodává Petříček. Nečas dodal, že se domnívá, že za delší konec provazu tahá Západ. 

Petříček se pak věnoval i útoku na záporožskou jadernou elektrárnu. „Vladimir Putin se chová naprosto nezodpovědně. Toto je naprosto mimo nějaké představy agresivní válka. Nechci komentovat to, že Rusko porušilo standardy, mezinárodní právo, ale to, že ohrožuje i vlastní občany ukazuje, jaký charakter ten režim má,“ míní Petříček a stejně jako Nečas by zvýšil ještě víc ekonomický tlak na Rusko.

„Není jasné, jaká je strategie ruského vedení. Co je cílem této války na Ukrajině. Má-li to být podrobení celé Ukrajiny, pak je to na dlouhou opotřebovávací válku,“ podotkl Nečas. Co se týče uprchlíků, obává se, že migrační vlna je teprve na počátku a humanitární katastrofa může teprve nastat. 

Petříček se následně vyjádřil ke schůzce izraelského premiéra s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Nyní by měl předseda izraelské vlády jednat s německým kancléřem Olafem Scholzem. „Není to asi přelomové. Dalo se to očekávat z toho pohledu, jak se Izrael k celému konfliktu stavěl. A hovořilo se i o tom, že by Izrael mohl být mediátorem,“ podotkl Petříček, že cestu Naftaliho Bennetta vnímá jako určitý pokus, ale výsledky jednání nezná.

„Přínosné by bylo, kdyby izraelský premiér vysvětlil mimo jiné ruskému prezidentovi, že Ukrajina není nacistický stát a že v jejím čele stojí prezident židovského původu, ke kterému se hlásí,“ poznamenal Nečas.

Petříček se vyjádřil k osobě ruského prezidenta Vladimira Putina. „Mám pochybnosti, nakolik je ještě připraven racionálně vyhodnocovat dopady dalších kroků a nakolik má zábrany k mnohem intenzivnější eskalaci konfliktu na Ukrajině. Skutečně se mu nedaří asi naplnit ty cíle, které Rusko očekávalo. Čelíme člověku, který je naprosto nepřijatelný. To riziko tady je a měli bychom se snažit konflikt ukončit různými cestami, pomoci Ukrajině, jednat,“ míní Petříček. „Ne nadarmo se také hovoří o tom, že Čína zaujímá neutrální pozici,“ zmínil Petříček, že Říše středu by mohla rovněž hrát roli ve vyjednávání.

„Ruské vedení velmi sázelo na to, že rozloží NATO a Evropu. Plánovalo, že když operaci spustí po olympijských hrách v Číně, že již poběží i Nord Stream II. Od začátku to vypadalo jako pokus rozložit Západ, tím trojským koněm bylo tak trochu Německo, ale teď už vypadá, že se vzpamatovalo a bude držet lajnu,“ uvedl Nečas.

Přecitlivělost vůči Rusku musí skončit

V další části pořadu byl hostem někdejší náčelník generálního štábu Petr Pavel, který mimo jiné dnes na twitteru uvedl: „Podle dnešního vyjádření Putina jsme už teď v konfliktu s Ruskem. V NATO bychom si měli položit otázku, jestli jsme připraveni být v konfliktu skutečně a aktivněji se na Ukrajině nebo v jejím vzdušném prostoru zapojit do ukončení ruské agrese a obrany našich hodnot.“

Podle dnešního vyjádření Putina jsme už teď v konfliktu s Ruskem. V NATO bychom si měli položit otázku, jestli jsme připraveni být v konfliktu skutečně a aktivněji se na Ukrajině nebo v jejím vzdušném prostoru zapojit do ukončení ruské agrese a obrany našich hodnot.

— Petr Pavel (@general_pavel) March 5, 2022

Jakou on má na tu otázku odpověď? „Mám určité návrhy nebo nápady, ale už nejsem v aktivní službě, takže bude na analyticích, aby to posoudili. V poslední době jsme však vůči Rusku trpěli určitou přecitlivělostí. A pan prezident Putin si všechny tyto kroky vykládá jako naši slabost,“ míní Petr Pavel.

Následovala jeho slova k volání Ukrajinců po vyhlášení bezletové zóny. „Myslím si, že vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou, kterou by zajišťovaly, nebo spíš vynucovaly státy NATO, s sebou nese řadu problémů. A to i z hlediska praktického provedení. Ale je celá řada jiných možností, než je snaha uplatňovat bezletovou zónu, kterou bychom zřejmě nebyli ani schopni v plné míře vynutit,“ dodal Pavel.

Prohra pro Západ

Nejhorším scénářem, který by se mohl stát, je podle Pavla to, pokud ruské síly obklíčí a dobudou dvě největší ukrajinská města. „A přestože nebudou moci vyhlásit kontrolu nad celým územím, tak jim to umožní alespoň deklarovat vítězství ve válce, protože pokud eliminují vojenské a politické vedení země, tak to mohou vykládat jako vítězství. Pro západní svět by bylo Putinovo ohlášení vítězství prohrou. Putin by tím přesvědčil všechny své obyvatele, že konal správně a utvrdil nejenom sebe, ale i celé Rusko v tom, že se Západem si dokáže tímto způsobem poradit i příště. A je jenom otázkou, co bude to příště,“ zmínil Pavel.

„Když se podíváme čistě na riziko třetí světové války nebo dokonce války jaderné, tak samozřejmě nás to všechny musí děsit nebo paralyzovat. Na druhou stranu, když se podíváme na nějaké historické paralely, tak v době před začátkem druhé světové války se také všichni tolik báli, že by mohlo dojít k vyprovokování druhé světové války, až k ní došlo. Pokud skutečně chceme hájit hodnoty svobodného demokratického světa, tak bychom asi měli být připraveni jít pro jejich obranu možná až na tu hranu nože. Protože prezident Putin si je vědom toho, že z naší strany se naší razantnější odezvy nedočká, a proto jde až na hranu toho, co je možné,“ dodal Pavel.