Ještě v roce 1993 mělo Ministerstvo obrany k dispozici téměř 132.000 vojáků z povolání a základní služby i civilních zaměstnanců. Jejich počet v dalších letech neustále klesal, v době vstupu do NATO jich bylo asi 78.000 a v době ukončení základní vojenské služby v roce 2004 necelých 40.000. Postupně se dostal až na asi 28.350 k počátku roku 2015.
Od té doby se počet vojáků i civilních zaměstnanců v resortu obrany začal kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci a díky stoupajícímu rozpočtu opět zvyšovat. Na začátku letošního roku jich bylo již přes 33.000, z toho vojáků z povolání asi 25.100. V samotné armádě sloužilo 21.460 vojáků, tabulkově by jich ale mělo být 25.000. Podle ministerstva je naplněnost útvarů 86 procent. Vojákyň k začátku roku podle Ministerstvem obrany sloužilo 3171, tedy 12,6 procenta. V roce 2009 jich bylo 13 procent, o deset let dříve 7,4 procenta, tedy 1695.
Kromě vojáků z povolání může armáda počítat i s aktivními zálohami. Do nich bylo na začátku února zařazeno 2885 lidí. Armáda by chtěla nejpozději do roku 2025 počet záložníků zvýšit na 5000. V posledních letech se jejich nábor daří, ještě v roce 2016 jich bylo jen 1488 a současný stav je o několik set vyšší než vedení armády na letošní rok plánovalo.
Průměrný plat vojáků byl v roce 1999 podle ministerstva obrany 20.270 korun, o deset let později 26.120 a letos činí 37.946. Zatímco před 20 lety se průměrná mzda zaměstnanců pohybovala kolem 12.000 a 13.000 korun, v polovině loňského roku to bylo necelých 32.000 korun.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk
