V nizozemském parlamentu se většina vyslovila pro to, aby Nizozemí v budoucnu v evropských jednání usilovalo o výjimku z migrační a azylové politiky Evropské unie. Pro návrh o usilování o doložku o výjimce po vzoru Dánska hlasovala konzervativní Strana pro svobodu (PVV) v čele s Geertem Wildersem, Nová sociální smlouva (NSC), Zemědělsko-občanské hnutí (BBB) a Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD). Čtyři strany, u kterých je očekáváno, že vytvoří novou pravicovou vládu Nizozemska. Tato koalice by v parlamentu měla velkou většinu, obsadila by 88 z 150 křesel ve sněmovně reprezentantů. Strana PVV Geerta Wilderse vyhrála volby 22. listopadu 2023 s 23,5 procenta.

Jednání o opt-outu – o výjimce z migrační a azylové politiky – byla ve Štrasburku prosazována Skupinou evropských konzervativců a reformistů (ECR) i Skupinou pro identitu a demokracii (ID).

Dánsko přijalo přísnou migrační a azylovou politiku poté, co v roce 1992 jeho občané odhlasovali výjimku z unijního systému spravedlnosti a vnitřních věcí s ohledem na ratifikaci Maastrichtské smlouvy. Díky tomu se Dánsko nepodílí na vytváření migrační a azylové politiky Evropské unie. Stále však musí dodržovat Ženevskou úmluvu a Evropskou úmluvu o lidských právech.

Zpravodajský web Brussels Signal jako možný důvod pro hlasování v Nizozemí považuje listopadové rozhodnutí Evropského parlamentu, který schválil plány na zrušení národního veta pro členské státy Evropské unie. Tedy od jednomyslnosti, který se používá při rozhodování v otázkách společné zahraniční a bezpečnostní politiky nebo v oblasti daní.

Rozruch ve sněmovně, ve které již zasedají strany po listopadových volbách, způsobila i Dilan Yeşilgözová-Zegeriusová, předsedkyně Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD), když předložila návrh, aby senát odložil rozpravu o zákonu o rozdělení uprchlíků v zemi.

Tento návrh však ještě coby ministryně spravedlnosti a bezpečnosti ve vládě Marka Rutteho (VVD) podle deníku DutchNews sama podpořila.

Legislativa, která má zajistit, aby všechny místní úřady dostávaly spravedlivý podíl na uprchlících, neodpovídá skutečnému složení dolní komory parlamentu, uvedla Yeşilgözová-Zegeriusová. „Existuje nová většina a tento návrh je její součástí,“ prohlásila.

Nyní byl návrh Yeşilgözové-Zegeriusové podpořen i stranou PVV Geerta Wilderse, BBB a NSC Pietra Omtzigta.

Ne všechny strany jsou však s návrhem spokojené. Nespokojená je například strana SGP s jejím předsedou Chrisem Stofferem, a to i přes to, že strana nesouhlasí se zákonem, který se návrh snaží odložit. Předseda strany Stoffer uvedl, že bude hlasovat proti návrhu Yeşilgözové-Zegeriusové, protože je v rozporu s principy právního státu.