Mluvčí ÚOHS Martin Švanda dnes ČTK řekl, že podle právní úpravy platné v době, kdy se kartel vyšetřoval, měl úřad tříletou lhůtu na uložení pokuty. Tato lhůta platila od doby, kdy se ÚOHS o kartelu dozvěděl. „Jednalo se o komplikovaný případ a tato lhůta byla téměř vyčerpána již v době, kdy se v roce 2007 vydávalo pravomocné rozhodnutí. Po mnohaletém přezkumu ze strany správních soudů pak již úřad neměl žádný čas na přepracování rozhodnutí dle zjištění soudů,“ uvedl dnes Švanda.

Celý případ se táhl zhruba deset let, na stole jej měl kromě Krajského soudu v Brně i Nejvyšší správní soud. Řešila se například otázka, zda se celosvětový kartel dotkl i českého trhu, protože některé firmy tu ani neměly sídlo. Krajský soud v Brně naposledy uvedl, že to možné je. Podle soudu ale nebylo jasné, která firma z jednotlivých koncernů se na kartelu podílela. Proto případ vrátil ÚOHS, který ale už pokutu neuložil a kvůli uplynutí zákonné lhůty případ zastavil. V novém rozhodnutí ÚOHS už ani nekonstatoval provinění firem, protože to v případě, kdy už lhůta uplynula, ani nejde. Stát tak na případu vlastně prodělal, protože ÚOHS musel v minulosti zaplatit firmám úroky z neoprávněně vybraných pokut. Tyto úroky se vyšplhaly podle neoficiálních informací na několik milionů.

Šestnáct firem z holdingů Siemens, Alstom, Areva, Fuji Electric, Hitachi, Japan AE Power Systems, Mitsubishi Electric a Toshiba a Nuova Magrini podle původních závěrů ÚOHS od roku 1988 do roku 2004 téměř po celém světě nezákonně spolupracovalo v tendrech. Společnosti si údajně sdělovaly ceny svých nabídek, a jedna z nich si tak vždy zakázku zajistila. V Česku mělo jít jen v letech 2001 až 2004 o zakázky za 700 milionů Kč. Podle ÚOHS ujednání vyloučilo hospodářskou soutěž a mohlo navyšovat cenu zařízení.

ÚOHS firmy pokutoval za období před vstupem ČR do EU. Původně pokuta dosáhla 979,2 milionu korun pro 16 firem z devíti holdingů. Pak ÚOHS společnostem Areva T&D Holding a Siemens AG pokutu snížil. Souhrnná sankce 941,9 milionu Kč byla ale i tak dlouho nejvyšší, kterou úřad uložil.

Z webu ÚOHS vyplývá, že řada velkých pokut, které ÚOHS uložil, vyzněla do ztracena. Zcela zrušena byla například půlmiliardová sankce za údajný kartel stavebních spořitelen, podobně jako pokuta přes 300 milionů korun za údajnou dohodu čerpacích stanic. Aktuálně nejvyšší pokutou je v pondělí zveřejněná sankce 1,66 miliardy za kartel stavebních firem. Ty už ale avizovaly, že proti pokutě podají žaloby ke Krajskému soudu v Brně. ÚOHS v posledních letech stále častěji volí formu dohody s účastníky řízení, kdy jim výměnou za přiznání pokutu sníží. Firmy se pak neodvolávají a případ se před soud ani nedostane.

ÚOHS loni čelil kritice, například z úst ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO). ÚOHS přitom tvrdil, že v posledních letech, kdy jej vede Petr Rafaj, je efektivnější než v minulosti. Firmy už údajně za kartely oproti dřívějšku sankce platí. Vláda loni navrhla a prezident na její návrh jmenoval Rafaje na další šestileté období.