Spolkový ústavní soud v Karlsruhe minulý týden rozhodl, že německá vláda nemůže využít 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč) z klimatického fondu, které byly součástí schváleného zadlužení pro rozpočet roku 2021 k vyrovnání následků pandemie covidu-19. Tehdy se peníze nevyužily a Scholzův kabinet je přesunul právě do klimatického fondu. To ale opoziční konzervativní unie CDU/CSU zažalovala, neboť to považovala za obcházení dluhové brzdy, a soud jí dal nyní za pravdu, jak informuje server Ceska-justice.cz.

Rozhodnutí soudu je pro německou vládu velkou ranou, protože tím vznikla díra v rozpočtu v hodnotě 60 miliard eur. Německé ministerstvo financí proto dnes zmrazilo výdaje všech spolkových ministerstev, čímž zastavuje schvalování nových výdajů.

Scholzova vláda se nyní připravuje na možné daleko širší finanční důsledky vyplývající z rozhodnutí, které může omezit její schopnost čerpat peníze z různých zvláštních fondů, jež byly zřízeny s cílem obejít dluhovou brzdu země, jež omezuje federální deficit na 0,35 % HDP, s výjimkou mimořádných situací.  

V dopise všem ministerstvům státní tajemník Werner Gatzer uvedl, že ministerstvo financí zmrazuje výdaje, „aby se vyhnulo dalšímu předběžnému zatížení v budoucích rozpočtových letech“. Zatímco se vláda snaží pochopit všechny důsledky soudního rozhodnutí z minulého týdne, zákonodárci z rozpočtového výboru Spolkového sněmu uspořádali v úterý ráno veřejné slyšení s právními experty, aby posoudili jeho dopad.

„Přestože finanční výpadek ve výši 60 miliard eur po rozhodnutí soudu z minulého týdne se teoreticky rozprostře do několika let, v praxi bude dopad okamžitý,“ uvedl podle informací serveru Politico.eu Thiess Büttner, profesor z univerzity v Erlangenu-Norimberku. „Je třeba konsolidovat plánování rozpočtu už na příští rok ve výši 52 miliard eur,“ uvedl s tím, že rozhodnutí ovlivní i německý rozpočet v roce 2024.

Soudní rozhodnutí přispělo k problémům vlády, která jen těžko shání peníze na financování svého rozsáhlého programu ekologické transformace a ochrany německého průmyslu před vysokými náklady na energie. Objevují se názory, že by vláda měla pozastavit dluhovou brzdu vyhlášením stavu nouze, jak to udělala během pandemie koronaviru a po ruské invazi na Ukrajinu v plném rozsahu.

„Podle mého názoru se nevyhneme uplatnění pravidla o výjimce v roce 2024, možná i déle,“ prohlásil Rolf Mützenich z SPD. Jiní navrhují, aby byla dluhová brzda alespoň reformována, protože v době jejího přijetí v roce 2009 byla bezpečnostní a ekonomická situace na světě jiná.

„Způsob, jakým je německá dluhová brzda konstruována, není dostatečně inteligentní,“ řekl v pondělí ministr pro zelené hospodářství Robert Habeck. Dodal, že dluhová brzda byla „vytvořena v jiné době, kdy jsme měli vždy levný plyn z Ruska, kdy Čína byla naším nákupním trhem a kdy Američané byli vždy spolehlivými, loajálními přáteli a sejmuli z našich ramen vojenskou zátěž, protože v Evropě nebyla válka.“ Dodal, že tyto časy jsou nyní pryč.