Bartákův obhájce prohlásil, že si Kroupa celou kauzu vymyslel a některé lidi měl údajně navádět i ke křivému svědectví. Novinář, který psal o kauze v deníku MF Dnes, než ji koupil Andrej Babiš (ANO), ale podobné nařčení razantně popřel. „Je to absolutní hloupost," shrnul své stanovisko. Kauza tatrovek stála na svědectví Američanů proti svědectví pana Bartáka. Soud se musel rozhodnout, který pohled se mu zdá důvěryhodnější. Přiklonil se na stranu Bartáka, ale to neznamená, že americká strana nemluvila pravdu.

Ostuda justice a nedůvěra v policii

„Na jedné straně je to obrovská ostuda justice," dodal k tomu Hynek. Faktem však také je, že soud neměl na stole příliš mnoho důkazů, svědectví dvou lidí z americké strany zkrátka nestačí. „Já to přičítám chybám, které se zřejmě staly v přípravném řízení," pokračoval zpravodaj ČT. Svou roli možná sehrálo i to, že Američané na možnou korupci upozornili až po třech letech.

Možná to bylo proto, že se báli obrátit se na policii. „Policie v České republice nemá úplně dobrou pověst... Stává se mi i to, že lidé se na mě obracejí v dopisech s nějakými problémy, ale nevěří policii a chtějí to řešit se mnou," prozradil Hynek. Situace se začala měnit k lepšímu teprve před třemi lety.

Český geniální systém

Kroupa dále připomněl, že obvinění před soudem mohou lhát, takže nepřikládá přílišnou váhu tomu, co zaznívá ze strany exministra Bartáka. Jasně také řekl, že kauzu tatrovek a stále probíhající kauzu Pandur vidí jako propojené. Jednání probíhala přes prostředníky. Schůzek se mimo Bartáka zúčastňoval např. lobbista Marek Dalík.

„V Česku dlouhou dobu existoval geniální systém, jak se vyhnout výběrovým řízením," upozornil také někdejší spolupracovník MF Dnes. Stačilo, když se dva státy NATO dohodly na tom, že provedou strategický nákup a už nebylo třeba vypisovat výběrová řízení. Prý se stávalo, že se dohodli Češi se Slováky a jedna či druhá strana nakonec řekla, že předem dohodnutý nákup tak úplně nepotřebuje. Uskuteční ho tak jen jedna ze stran, a to právě bez výběrového řízení.

Podle zpravodaje ČT Hynka dopadne kauza Pandur jinak než u tatrovek, protože u Pandurů vše stojí na solidnějších základech, což vidí při svých pravidelných návštěvách soudních jednání. Přesto poznamenává, že i v Česku stále funguje justiční mafie, a to např. u soudů, které se zabývají ochranou osobnosti. Kroupa prohlásil, že v České republice věří jen některým soudcům. Kroupa prozradil, že zná i soudce, jenž vynášel informace z jednání, a to za poměrně malé částky - za pět až deset tisíc korun. Hynek vzpomněl na kauzu soudce Knotka z Litoměřic, který manipuloval kauzami za částky ve výši pět, šest či sedm tisíc korun. Někdy stačila i lahev lihoviny.

To, že se v armádě hovoří o velkých korupčních kauzách, ale ještě podle obou pánů neznamená, že by bylo lepší, kdyby rezort vedl voják, který se v problematice lépe vyzná. Armáda by měla být podřízena demokratické moci, k čemuž přispívá i to, že rezort vedou nevojáci.

Zasažení lidé

Oba hosté odpovídali také na otázku, zda se zamýšlí rovněž nad tím, že mohou svou prací někoho nevinného poškodit, případně napomáhají svým počínáním jedné vlivné skupině proti druhé. Pánové diváky ujistili, že tyto otázky si kladou velmi často, ale podle Kroupy je třeba mít na mysli i lidi, kteří mají zkrátka až po krk „levot" a chtějí na ně někoho upozornit. Hynek dodal, že v novinářské obci poměrně trvá, než se nějaké informace dostanou na světlo. Konečnou odpovědnost nese vydavatel, který mívá k ruce týmy právníků, s nimiž se před zveřejněním různých informací radívá.

Jsou tu ale i problémy. „Investigativní žurnalistika dneška trpí obrovským tlakem na rychlost," posteskl si Kroupa. Hynek ho v tom podpořil a prozradil, že dost zdrojů na kvalitní investigativní žurnalistiku mají dnes především veřejnoprávní média. V poslední době se v Česku navíc zrodila řada serverů, které se tváří nezávisle, ale nezávislé nejsou. Na čtenáři pak podle názoru Hynka je, zda se jim rozhodne věřit.