„Národní domobrana se ani zdaleka nepřiblížila masové organizaci a skutečný počet členů je mnohonásobně nižší, než šéfové uvádějí,“ vyplynulo ze zkušeností reportérů Hospodářských novin a Aktuálně.cz. A to ji přitom založil veterán Marek Obrtel, který se ještě nedávno kasal tím, že jeho domobrana má víc členů než Aktivní záloha Armády ČR.

Reportéři se však rozhodli jeho tvrzení podrobit důkladnému testu a odhalili mnoho nesrovnalostí. Jedna zcela základní je například skutečnost, že žádná z buněk jednoduše nefunguje. A když ano, tak se její členové spíše scházejí v hospodě a přemýšlejí o tom, co by teda vlastně měli dělat a kdy s tím hodlají začít.

„Nejpočetnější buňky jsou podle seznamů, které organizace zasílá každému novému členovi při přijetí, v Pardubicích (25 členů) a na pražském Žižkově (19 členů). Od května se ale nijak nerozrostly,“ uvádí Aktuálně.cz. Pardubická buňka se dokonce již stihla i rozpadnout.

• Celý text zde

Ani jejich facebookové stránky nevykazují aktivitu, která by odpovídala několikatisícové členské základně. Například právě pardubická sekce má skupinu pouze o devíti členech.

Žižkovská parta je na tom prý o poznání lépe, stejně však po ulicích nechodí a pořádek neudržuje. „Zatím patrně není co řešit a jsou dovolené, takže zatím nic není v plánu. Jakmile bude něco k řešení, budou všichni, kdo se přihlásili, pozváni,“ napsala reportérovi paní Alena, členka žižkovské domobrany.

„Na některé lídry jsem se sám díval a rozhodně nepůsobí dojmem, že by pracovali v utajení a podobně zvládli řídit lidi pod sebou. Někteří jsou sice bývalí vojáci, ale žádné závratné kariéry nedosáhli. Chyběly jim předpoklady a to si nesou i dál,“ poznamenal bývalý šéf vojenské kontrarozvědky Andor Šándor.

Přesto by těmto skupinám měly bezpečnostní složky věnovat pozornost. Mohou se v nich totiž scházet frustrovaní jedinci, kteří by mohli být nebezpeční. „K nějaké hloupé akci stačí pár lidí; policie a tajné služby by je měly sledovat,“ tvrdí bezpečnostní expert František Šulc.