Podle Spiegelu jsou první týdny ruských vojenských operací protkány mohutnou propagandou, která posouvá realitu do fantaskní roviny. „V prokremelském deníku Komsomolskaja Pravda napsal vojenský expert Viktor Baranec, že ruská letadla způsobila za pár náletů mnohem větší škody než Spojené státy a jeho spojenci za celý rok a půl,“ píše německý týdeník s tím, že nic takového ovšem není pravda. Cituje přitom očitého svědka náletů, novináře Samira Sallouma z města Kafr Nabl z provincie Idlib. „Kolem jedenácté hodiny dopoledne dvě ruské stíhačky Suchoj-34 vyslaly dvě rakety, které vybuchly za obrovské exploze. Samotné město však zasaženo nebylo. Pouze zemřeli jeden farmář orající pole a jeho tři děti. Vzal své děti mimo město, protože si myslel, že tam bude jeho rodina ve větším bezpečí.“

Podobně neslavně prý dopadl nálet ruských stíhaček na město Talbisa nacházející se nedaleko známého Homsu. Bomby podle svědků zničily třípatrovou budovu v centru města. Zabito bylo několik lidí a další ztratili své domovy. „Nikdo z nich ale nebyl bojovníkem Islámského státu. Byli to jen pekaři a otcové od rodin,“ cituje Spiegel vyjádření Firase Al-Saida a poukazuje na to, že obyvatelé v provincii Idlib nemají s Islámským státem nic společného. Město Kafr Nabl se naopak před čtyřmi lety proslavilo jako jedna z hlavních bašt odporu proti Asadovu režimu. „Putin však nemá zájem hledat rozdíly mezi radikály a opozicí. Pouze papouškuje Asadovy teze o tom, že celá opozice je tvořena islámskými radikály,“ míní Spiegel.

Jak německý deník uvádí, hlavním cílem ruského prezidenta je údajně udržet u moci současného prezidenta Asada, nikoli porážka Islámského státu. „Ostatně sám to potvrdil o víkendu v rozhovoru pro ruskou televizi. Přímo zmínil, že hlavním úkolem Ruska je stabilizovat legitimní vládu a vytvořit vojenskými prostředky podmínky pro politický kompromis,“ uvádí německý deník, který obviňuje Putina z toho, že jeho vojáci bojují proti jediné alternativě ke „krvavému diktátorovi“ v Damašku. „Ruští vojáci v neposlední řadě bojují proti spojencům Západu v Sýrii. Na rozdíl do Obamy je Putin připraven překročit všechny hranice a riskovat životy svých vojáků i syrských civilistů. Dělá to proto, že nemá žádný zájem o ukončení války tímto způsobem. Zasahuje jen proto, aby dosáhl svých zahraničněpolitických cílů.“

Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE

Německý deník vyjadřuje přesvědčení, že ruský prezident vojenským angažmá v Sýrii usiluje především o opětovné získání velmocenského statutu pro svoji zemi. Připomíná, že zhroucení Sovětského svazu a osvobození od komunismu považuje Putin údajně za něco velmi negativního. „Ruský prezident plánováním vojenské operace v Sýrii pověřil tři zastánce tvrdé linie. Náčelníka štábu prezidentské kanceláře Sergeje Ivanova, tajemníka Rady bezpečnosti Ruska Nikolaje Patruševa a bývalého šéfa FSB a ministra obrany Sergeje Šojgu. Všichni tři se podíleli již na převzetí Krymu a podpoře povstalců na východě Ukrajiny. Obě tyto operace byly připraveny v přísném utajení a ve velké rychlosti. Celý proces byl doprovázen výmysly a dezinformacemi,“ konstatuje Spiegel.

Navzdory ruské propagandě hovořící o převratných úspěších ruské armády bude podle Spiegelu pro Rusko značně obtížné v této válce zvítězit. Už prý jenom proto, že v této válce nefigurují jen dvě znepřátelené strany. „Fakticky jde o tři tábory zahrnující bezpočet frakcí a uskupení. Na jedné straně stojí Syrská svobodná armáda, jejíž součástí jsou Suqour al-Sham, Fursan al-Haq či Division 101 atd. Jejich síla a význam se zmenšují, protože nemají peníze a zbraně. Druhý tábor tvoří islamisté, kteří mají blízko k Muslimskému bratrstvu. Do třetího tábora patří prominentní islamistická organizace an-Nusrá, jejíž vůdce Abú Mohammed al-Golání přísahal v dubnu 2013 věrnost al-Káidě. Právě tito islamisté jsou nejvíce populární a udržují si nejvýznamnější vliv,“ vysvětluje německý týdeník.

„Kdyby Rusové zasahovali jen proti Islámskému státu, povstalci by proti tomu nic nenamítali. Protože se tak ale neděje, podepsali zástupci 41 povstaleckých uskupení dohodu, ve které vyzývají sousedy Sýrie k vytvoření široké koalice proti „rusko-íránské okupační alianci. Je chybou, že tyto povstalecké skupiny západní veřejnost ignoruje. Situace je o to nepřehlednější v důsledku selhání amerických plánů v oblasti vycvičení syrských opozičních skupin. Američané do tohoto programu investovali 500 milionů dolarů, aby za tyto peníze mohlo být vycvičeno 5 000 Syřanů ročně. Ti však nemají bojovat proti Asadovi, ale jen proti Islámskému státu. Proto se programu účastní mnohem méně adeptů,“ píše Spiegel.

Aktuálně podle zjištění německého týdeníku poslalo Rusko do Sýrie asi 2 000 svých vojáků se zkušenostmi z Ukrajiny, přičemž západní zdroje uvádějí asi dvojnásobek. Jejich počet se může v příštích měsících zvyšovat. „Podporou Asada však Moskva riskuje roztržku se Saúdskou Arábií a dalšími sunnitskými vládami států v Perském zálivu. Ruský prezident se proto v posledních týdnech setkal s korunním princem v Abú Dhabí a jordánským králem. Telefonicky potom hovořil se saúdským králem Salmanem, který plánoval návštěvu Moskvy. Vzhledem k míře rozčílení Saúdů se dá předpokládat, že je návštěva v nedohlednu. Podle některých expertů se Rusko dočká v Sýrii svého druhého Afghánistánu, kde za deset let přišlo o život 15 000 vojáků. Pokud by ovšem Rusové přece jenom slavili úspěch, byla by to pro Američany těžká rána. Byla by totiž vážně narušena jejich pozice světové mocnosti,“ uzavírá Spiegel.