„Naším úkolem je odhalování lží, projevů korupce a zneužívání moci, které se staly poznávacím znamením režimu Vladimira Putina. Nejsme ochotni nést spoluvinu na zločinech režimu, který prý reprezentuje naši zemi,“ uvedl Kara-Murza. V projevu připomenul také disidentku Natalju Gorbaněvskou, která spolu s dalšími sedmi statečnými protestovala v roce 1968 proti sovětské okupaci tehdejšího Československa.

Kara-Murza získal cenu za následováníhodné počiny při hájení principů demokracie, svobody a lidských práv. Byl poradcem někdejšího vicepremiéra a zavražděného ruského opozičního politika Borise Němcova, sám dvakrát čelil travičskému pokusu.

Předseda klatovské pobočky Konfederace politických vězňů Wiendl působil se svým otcem v protinacistické odbojové skupině Lidice. Po roce 1948 se zapojil do převádění uprchlíků do Bavorska, za což byl odsouzen k 18 letům vězení za velezradu. Cenu za statečné občanské postoje v době nacistické okupace a komunistické diktatury získala také protikomunistická aktivistka Miloslava Števichová, jedna z prvních signatářek Charty 77. Šířila její texty, podporovala Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných, v roce 1982 byla donucena k emigraci.

Růžička obdržel cenu za mimořádný přínos k reflexi novodobých dějin. Dostal ji za své úsilí o nápravu následků romského holokaustu včetně podílu na obnově památky tábora v Letech u Písku.

Zvláštní uznání získal jezuita Richard Čemus, který se podílel na pomoci exulantům a vysílání vatikánského rozhlasu.

„Odvaha a spravedlivé lidské odhodlání vedou k činům, které se zapisují do dějin. Když nám nějací mocní chtějí diktovat, jaký máme mít život, je důležité se vzepřít,“ složil hold oceněným předseda ÚSTR Zdeněk Hazdra.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská připomenula nedávné oslavy pádu komunistického režimu v roce 1989. Zdůraznila, že se jich nezúčastnil prezident republiky, že vládu drží u moci i „u krku“ komunisté a že jsou napadány ústavní instituce. „Je něco shnilého v republice české,“ dodala.