Odbory se podle Bohumíra Dufka agenturnímu zaměstnávání pracovníků úplně nebrání, ale jen za stejných podmínek, jaké mají stálí zaměstnanci. Dnes je to podle Dufka problém, který se usídlil nejen v Česku. Je totiž běžné, že na volné pracovní místo firma záměrně najme agenturního zaměstnance, kterému platí polovičku; nebo když už platí stejně jako za stálého zaměstnance, tak zase agentura zaměstnanci nevyplatí plnou mzdu.

„Zajímavé je, že ta směrnice (Evropské unie o zaměstnávání agenturních nebo dočasných zaměstnanců ve firmách) začne platit od 5. prosince, a má pro nás jedno velice důležité ustanovení: Tito agenturní pracovníci musejí dostat od agenturní firmy stejný plat jako stálí zaměstnanci. Tudíž když si agentura připočte náklady, stane se v tu chvíli agenturní zaměstnávání daleko dražší než trvalý pracovní poměr. Myslím si, že by se to nakonec mohlo vrátit do té pozice, že agenturní pracovníci budou využíváni jen krátkodobě, když se podnik dostane do potíží s nedostatkem pracovních sil," řekl k tomu Dufek v rozhovoru pro Haló noviny.

Odborář se totiž nedávno vrátil z jednání Výkonného výboru Evropské federace zemědělců, potravinářů a zaměstnanců hotelů, kde se i o tomto problému, tedy problému pracovních agentur jednalo.

Nový systém kontrol výplat v mateřské firmě a v agenturní firmě

Podle Dufka je ale možné firmy najímací si „agenturní" zaměstnance kontrolovat. „Dojde k provázání kontroly odměny za práci v mateřské firmě a v agenturní firmě. Když agenturní firma mzdu, která je na to místo deklarována, nevyplatí, počítám, že bude tvrdě postižena," podotkl.

K tomu, aby to takto fungovalo, ovšem prý chybí příslušná legislativa. „Hlavně je ještě zapotřebí přijmout legislativu, my na to samozřejmě pana ministra upozorníme," zmínil a zdůraznil, že důkazní břemeno bude tady vždy spočívat na zaměstnavateli.

„Mateřská firma určitě podvádět nebude, protože pro kontrolní orgány musejí být dostupné smlouvy s agenturou stejně, jako jsou např. pracovní smlouvy. Předpokládám, že tam k žádným tajným dohodám docházet nebude. Je to obchodní vztah a každý na něm chce vydělat," dodal.

Blokace zemí patnáctky české zemědělce utlačuje

Dufek také zmínil, že kromě problému agenturních zaměstnanců se na Evropské federaci hovořilo i o návrhu nové zemědělské politiky Evropské unie a rozebíral se i věcný návrh zákonů komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova Daciana Ciolose.  

Související:

• Český venkov má přijít o 12 miliard ročně. Sedláci najali lobbistu

Návrhy ale prý obsahují pro Českou republiku velice nevýhodné podmínky a brání se mu i velké státy. „Takže na návrhu zemědělské politiky pro referenční období 2014-2020 nikdo nenechal nit suchou," upozornil Dufek s tím, že českým odborářům vadí zastropování, protože to může ohrozit zaměstnanost ve firmách.

„Nemůžeme se spokojit s tím, že krácené prostředky se převedou do druhého pilíře, protože, upřímně řečeno, každá firma raději investuje do majetku než do zaměstnanců. Velice špatně je nastavené i ozelenění, kdy minimálně sedm procent půdy by mělo být v klidu, i když je možné využívat různé systémy ekologického zemědělství, případně trvalé travní porosty. A za třetí se nám nelíbí, že srovnání dodatkové platby by mělo být minimálně na úrovni 90 procent průměrných plateb v EU. Není stanoven termín, takže se obáváme, že to bude až v tom nejzazším termínu, a zemědělci bývalé patnáctky budou minimálně další tři až čtyři roky ve výhodě proti našim," dodal odborář.

Čtěte také:

• Poc: Zemědělství se stává strategickým odvětvím. EU na to musí reagovat
• Zemědělci očekávají od Bendla aktivní jednání s EU
• Bendl ujišťuje: Čeští zemědělci, chci pro vás to nejlepší