"Každým rokem sdělujeme ČNB, jaké máme požadavky na kolektivní vyjednávání pro příští rok. Samozřejmě situace, která nastala měnovým opatřením ČNB, může v některých podnicích zhoršit to kolektivní vyjednávání, protože ne všechny podniky jsou zaměřené na export. Samozřejmě ty výdaje podniků mohou být vyšší a nemusí se dostat na zaměstnance. A v některých podnicích máme dokonce problém vůbec udržet zaměstnance, takže ne vždy se nám daří ty cíle naplňovat," uvedl Pícl.

Odbory zkritizovaly ČNB

Dále upozornil, že pro odbory bude také důležitá hospodářská politika nové vlády. "Stále jsme v nejistotě, zda-li vláda přijde s nějakými prorůstovými impulzy, protože je málo, aby ČNB dělala nějaká opatření a vláda k tomu jen přihlížela. Aby byla účinná politika ČNB, je potřeba i určité státní politiky v oblasti hospodářství," uvedl.

ČMKOS již dříve uvedla, že považuje rozhodnutí bankovní rady ČNB zahájit devizové intervence za velmi problematické. Otázkou podle odborů je, zda se časem dostaví očekávané přínosy rozhodnutí ČNB. Navíc intervence pocítí ve zdražení zboží především domácnosti s nízkými a středními příjmy, a to již v době předvánočních nákupů, uvedli dříve odboráři.

Minulý týden se setkali se členy bankovní rady zástupci Svazu průmyslu a dopravy a dalších zaměstnavatelských svazů. Viceprezident svazu Stanislav Kázecký tehdy uvedl, že většina firem má obavy z dalšího vývoje po intervencích. Podle prezidenta Hospodářské komory Petra Kužela ale firmy opatření ČNB z dlouhodobého hlediska vnímají jako krok, který bylo pravděpodobně nutné udělat.

ČNB zahájila intervence 7. listopadu s cílem oslabit korunu. Za jediný den se jí podařilo snížit kurz české měny z přibližně 25,80 na 27 korun za euro. ČNB prý musela ke kroku přistoupit především kvůli hrozbě deflace, která by se bez ovlivnění kurzu ještě více prohloubila. Její rozhodnutí kritizovala řada ekonomů, podnikatelů, prezident Miloš Zeman i jeho předchůdce Václav Klaus. Naopak jej podpořil premiér v demisi Jiří Rusnok.