Dnes začneme děním, které se týká našich východních sousedů, tedy Slovenska. „Česká petentská společnost – už se tomu tak dá říci – v čele s Tomášem Halíkem, petentem z nejpetentovatějších, vypustila do světa další sdělení, které je adresováno Markétě Pekarové Adamové jako předsedkyni Poslanecké sněmovny. Týká se toho, že na Slovensku v jejich jednokomorovém parlamentu vznikla iniciativa odvolat z vedení Národní rady předsedu Progresivního Slovenska Michala Šimečku. Oficiálním zdůvodněním této snahy je fakt, že nadace pojmenovaná po Šimečkově dědovi, bývalém disidentovi a kamarádovi Václava Havla, pobírala ze státního rozpočtu nějaké neregulérní dotace na své aktivity. A proto by měl být Šimečka jako předseda dnes nejsilnější opoziční strany na Slovensku odvolán z vedení parlamentu,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Má cenu jít ke krajským a senátním volbám?Anketa
Myslí si, že kdybychom chtěli být podobně důslední, tak bychom asi my měli volat k odpovědnosti premiéra Petra Fialu. „Jeho takzvané neziskové aktivity týkající se Barmy, alias Myanmaru, dodnes nikdo nevysvětlil. Proč se český politolog z Brna Petr Fiala zabývá situaci v Barmě? Za jeho neziskovkou putovaly také velké miliony, ale jako premiér to nikdy nevysvětlil. Je to zvláštní a nestandardní situace. Na Slovensku se s tím chtějí vypořádat jinak, Je to proto, že volby dopadly, jak dopadly, a vládne tam koalice Smer, Hlas a SNS. Progresívní Slovensko sice vyhrálo v eurovolbách, ale na slovenskou vnitřní politiku to nemá žádný vliv. V našem kontextu o tom mluvím proto, že se skupina různých Tomášů Halíků a Ev Holubových a dalších tradičních petentů obrátila s udivujícím požadavkem na šéfku Sněmovny,“ podotýká mediální analytik.
Liberálně demokratickou revoluci expandují na východ
Přidává některá jména tradičních petentů podobných aktivit Petr Placák, Daniel Kroupa, Pavel Kosatík, Olga Sommerová, Petr Pithart či Jaroslav Veis, „Vyzvali paní Pekarovou Adamovou, aby v případě, že se slovenské koaliční politické většině podaří odvolat Šimečku z vedení Národní rady SR, aby přerušila v podstatě veškeré meziparlamentní styky, a to – cituji z dopisu – ‚do doby, než dojde k nápravě poměrů a než se slovenský parlament vrátí do rodiny demokraticky jednajících zákonodárných sborů‘. Zajímalo by mě, kde berou ti výše jmenování a mnozí další v sobě tu drzost, aby se pasovali do role těch, kdo posoudí, který parlament se chová demokraticky a který nedemokraticky, a který tedy je v té jejich rodině, nebo není. Chápu, že není v jejich rodině politicky, neboť na Slovensku převládly politické síly, které nejsou – zjednodušeně řečeno – dědici pravdy a lásky,“ poukazuje Petr Žantovský.
Jsou to totiž normální, pragmaticky vládnoucí strany, které dostaly ke správě zemi dlouhodobě drancovanou nesmyslnými opatřeními vlád Matovičových a Hegerových. „Ty odezíraly své činy z myšlenek, jež jim byly nakukávány na příslušných ambasádách. Vzpomínám si, že hned den poté, co Matovič vyhrál volby, bylo jeho auto spatřeno za rohem u budovy ambasády USA v Bratislavě. Dál asi pokračovat není nutné. Dnes je na Slovensku trošku jiná konstelace. Ti naši petenti jsou si vědomi, že v domácí politické konstelaci mají plnou podporu, tak se rozhodli expandovat svoji liberálně demokratickou revoluci na východ. Nevím, co tím sledují, jestli jenom sebe zviditelnění, nebo je to už taková umanutost vyjádřit se ke každé věci. Je to protivné a nemyslím si, že jim to získává velké veřejné renomé. Samozřejmě naše média tomu tleskají, zejména některá,“ všímá si mediální odborník.
Korektní vztahy obou vlád začal narušovat až Petr Fiala
Má tím na mysli „úžasný“ článek Jiřího X. Doležala, který si přečetl na webu Forum24. „To je přesně ten prostor, kam člověk s vlastnostmi a názory Jirky Doležala patří a tam se přesně našel ve svém prostředí. Článek obsahuje pochopitelně nejen celý ten dopis, ale i různé další sympatizující či nesympatizující výrazivo. Je to smutné, že novinář, který kdysi dávno, ještě v časech jeho působení v časopisu Reflex nebo jeho knih o marihuaně a dalších věcech, vyhlížel jako opravdový průkopník svobod, dnes prezentuje názory, které jsou s demokracií a se svobodou jako principy v rozporu. Ale to je koneckonců věc svědomí Jiřího Doležala, do toho nemluvme. Fakt je ten, že celá ta záležitost s peticí je pro nás ostatní Čechy ostudou a měli bychom se za ni Slovákům náležitě omluvit, protože oni takto hystericky do našeho dění nezasahovali nikdy,“ upozorňuje Petr Žantovský.
Psali jsme:
Z historického pohledu připomíná, že dokonce ještě po abdikaci Tomáše Masaryka podpořila i Hlinkova strana lidová českého masarykovského kandidáta Edvarda Beneše na prezidenta. „To, že se jim Edvard Beneš potom ‚odměnil‘ tím, že o nich pronesl nějaká nevlídná slova a víceméně potom Slováky ignoroval, což pak do jisté míry vedlo i k jisté radikalizaci na počátku Slovenského státu, ale to už bychom zacházeli hodně hluboko. Fakt je ten, že mezi Českem a Slovenskem byly za všech polistopadových vlád vždy velmi korektní vztahy, které začal narušovat až Petr Fiala tím, že zrušil společné jednání české a slovenské vlády. No a teď se přidali a vložili se do toho naši petenti. Důsledků nedohlédneme, ale nic hezkého nás v tomto směru nečeká,“ domnívá se mediální analytik.
Vypadávání opozice z oken v Rusku či státní stalking v Číně
V Poslanecké sněmovně se ve středu pod záštitou místopředsedy sněmovny Jana Bartoška z KDU-ČSL konala konference s velice spletitým názvem „Bezpečnost státu a pseudokonzervativní hnutí aneb Jak rozlišit autentickou konzervativní politiku od antidemokratické subverze“. „Pominu, že název obsahuje 90 procent cizích slov, a tím se vzdaluje zcela jednoznačně pochopení. Zároveň tím skrývá vlastní obsah toho, co jsme na té konferenci mohli vidět a slyšet. Velmi zajímavě to postihl na své sociální síti i Jan Zahradil. K tomu se vracet nebudu, to si může každý najít, ale vygooglil jsem si vystoupení vládního zmocněnce pro strategickou komunikaci Foltýna, který se opět dopustil zajímavých výrazů. Sice už dnes nemluví o sviních a pedofilech, ale i tentokrát prokázal, že má hodně zvláštní slovník,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Ing. Jan Bartošek
Ze slov uniformovaného zmocněnce vybral například „vypadávání opozice z oken v Rusku či státní stalking provozovaný v Číně“. „Vypadávání opozice z oken v Rusku si člověk asi umí představit, co to je. Nevím sice, že by v posledních letech byla prověřována nějaká příhoda spočívající v pádu opozičního aktivisty nebo politika z nějakého okna v Rusku, nicméně to jistě může být jenom tím že to před námi ruská media zatajují, že to je jinak denní praxe. Na druhou stranu je digitální internetový svět už tak do široka otevřený, že kdyby se něco takového dělo, tak bychom se to dozvěděli i bez ruských informačních zdrojů. Takže pan plukovník Foltýn je v lehkém podezření z toho, že si vymýšlí, protože se mu to hodí do jeho narativu. A co je to státní stalking? Stalking je i u nás trestný čin, který spočívá v tom, že případně Jan Novák pronásleduje Věru Papouškovou, píše jí neustálé sms-ky, postává jí před domem, fotí si ji, i když k tomu nedala souhlas,“ popisuje mediální odborník.
Promluvila i autorka konspiračně vyhlížejících teorii o manipulaci
To je zcela po právu trestný čin z oblasti lidských práv, poněvadž stalking je nejenom nepříjemný, ale může být i nebezpečný. „Nikdy nevíte, zda ten stalker je duševně zdráv nebo kam až může jeho umanutost pro nějakou osobu zajít. Ale co to je státní stalking v Čině, nevím. V Číně jsem nikdy nebyl, takže jsem ani nebyl předmětem státního stalkingu, natož abych o tom byl zpraven nebo něco o tom věděl. Jestliže má Čína něco přes miliardu obyvatel, tak si představuji ty zástupy různých stalkerů, kteří jednotlivé občany sledují a patrně donášejí informace na příslušné úřady tak, jak činili kdysi přisluhovači nebo ti přičinliví udavači za komunistických časů. To je už jak z říše snů. Pan Foltýn asi trpí velkou poruchou představivosti, protože snaha stalkovat občany tak velké země je marná na první pohled, a to i kdyby jich většina byla protirežimních, což v Číně pravděpodobně není,“ poznamenává Petr Žantovský.
Ing. Markéta Pekarová Adamová
S žádnými Číňany o tom nemluvil, ale při dnešní technologizaci informačních komunikačních zdrojů je přesvědčen, že bychom o něčem takovém určitě byli zpraveni. „Takže pan plukovník nás opět zavádí do říše snů za zrcadlem jak Alenku. Ve své rétorice pokračuje slovem ‚kontaminace‘. Říká: ‚Nenechme kontaminovat všechno.‘ Kontaminace je jaksi infiltrace nějakého jedu nebo toxického prostředku do standardního mechanismu nebo organismu. Konference se podle svého názvu neměla zabývat cenzurou, ale rozdílem mezi různými typy konzervativních politik, což se podle vystoupení většiny účastníků nezabývala. Naopak, a to i díky účasti poněkud zvláštní bytosti jménem Alvarová, která se zabývá vytvářením spousty velikých, skoro až konspiračně vyhlížejících teorii o tom, jak jsme všichni terčem nějaké manipulace, dokonce o tom napsala i knihu,“ diví se mediální analytik složení účastníků konference.
V čele strategické komunikace vlády máme disponovaného plukovníka
Vedle této bytosti pak stojí místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek, jenž mluví o Rusácích, kteří jsou, nebo nejsou schopní toho či onoho. „Podotýkám o Rusácích, což také není úplně diplomatické výrazivo. A na to naváže Foltýn s kontaminací. On už se dostává ve své fantasmagorii tak daleko, že podle zdroje, kterým je tentokrát Týden.cz, říká, že kontaminaci národního konzervatismu nezpůsobilo Rusko ani Čína, ale nové sociální sítě, které kvůli reklamě s použitím algoritmu vyvolávají negativní emoce, aby udržely pozornost sledujících. Tak to je skutečně objev, který by se měl začít někam tesat, protože vlastně za to, že jsme kontaminování a že jsme podle Alvarové manipulovaní, může nikoliv dvojice největších zločinců na geopolitické scéně Ruská federace a Čína, nýbrž provozovatelé některých sociálních sítí nebo digitálních komunikačních prostředků. Nepochybně tím Foltýn myslel Telegram, ale to není vůbec podstatné,“ míní Petr Žantovský.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Podstatné je, že poprvé, co Foltýna za poslední dobu sleduje, řekl tento voják jednu větu pravdivou, a to „za vším hledej peníze“. „To koneckonců říkal už Churchill: ‚Follow the Money.‘ Jestliže někdo šíří informace, ať už pravdivé nebo nepravdivé, zpravidla tím sleduje ekonomický zájem. Už kdysi se diskutovalo o tom, zda informace jsou něčím zvláštním duchovně nadaným, nebo je to prostě zboží, s nímž se obchoduje a na které jsou navázány obchody jiné. Vzpomínám si na jednu konferenci, kde na to téma mluvil někdejší místopředseda ODS Ivan Langer. Velmi rigidně a za mého souhlasného mručení mluvil o tom, že informace je zboží, které má svoji cenu pro toho, kdo ji vlastní, kdo ji prodává a poskytuje, ať už v byznysu nebo v politice. Ale také má svoji cenu v tom, že se na tu informaci navěšují informace jiné a zase obchodního nebo politického typu. Čili pan Foltýn tady trošku objevil trakař, abych tak řekl. No, je dobré vědět, že máme takto disponovaného plukovníka v čele strategické komunikace vlády,“ usmívá se mediální odborník.
Moravec s opovržením vyslovuje slovo pseudovyváženost
Závěrem se chce zastavit u čerstvého zážitku, jímž je vyposlechnutý rozhovor s Václavem Moravcem v podcastovém studiu Deník N. „Ten zkoumal onu populární kauzu různého odcházení z obrazovky nebo úplně z České televize jmen Wollner, Železný a Fridrichová. A Václav Moravec se tam rozšafně rozvyprávěl také o svých perspektivách a o tom, proč je součástí toho čtyřhvězdí, které je, zdá se, postupně na odstřel. Relativizuje důvody, proč ti lidé odcházejí, protože jak sám říká, jsou to lidé, na nichž už dlouhodobě stojí kontinuita České televize. Myslím, že to je právě ten hlavní důvod, proč by měli odejít a odcházejí, protože vytvořili takovou kontinuitu, která České televizi dělá opravdu velkou ostudu a medvědí službu,“ konstatuje Petr Žantovský.
Důvodem, proč se tomuto rozhovoru věnuje, je jedno slovo, které Moravec vyslovil, a to je pseudovyváženost. „Každý, kdo vyučuje žurnalistiku, ví, že slovo vyváženost je nesmírně zapeklité, ale velmi důležité zejména pro zpravodajskou a případně publicistickou činnost. A především ve veřejnoprávním médiu, protože to tady není od toho, aby si v něm někdo získával prostor nekalým způsobem pro své profánní zájmy. Je od toho, aby přinášelo informace a případně zasvěcené analytické komentáře k nim. Od toho je veřejnoprávní médium, tedy i Česká televize. A jestliže pan Moravec s opovržením vyslovuje slovo pseudovyváženost, tak jako by tím řekl, že opakem té pseudovyváženosti je stav, kdy si moderátor může říkat absolutně co chce, co ho napadá, za co je eventuálně někým odněkud odměňován, a nemusí to být nutně Česká televize, že. A vlastně zpochybňuje smysl toho, čemu říkáme vyvážená žurnalistika,“ zdůrazňuje mediální analytik.
Generální ředitel Souček by se měl nad moderátorem zamyslet
Připomíná, že vyvážená žurnalistika by neměla být podle slavného Sartrova bonmotu, že teď bude mluvit pět minut Hitler a potom pět minut Židé. „To není vyváženost, to je parodie na vyváženost. A co je pseudovyváženost podle Moravce, nevím, ale chápu to tak, že se mu samo slovo vyváženost jeví dost ošklivé, protože mu klade povinnost, kterou neplní dlouhá léta. Na své hosty nemluví stejně nestranně a nezávisle na jedny jako na druhé. Naopak v České televizi je to dlouholetá choroba spjatá i se jmény jako Železný a mnoho jiných, kdy moderátoři dávají zcela nepokrytě najevo, které hosty mají rádi. Těm dávají větší prostor. Které rádi nemají, těm skáčou do řeči a dehonestují je. To je něco, co by se v České televize a ve veřejnoprávním médiu v žádném případě nemělo vyskytovat. Jestliže tohle obhajuje Václav Moravec, tak už to je důvod k tomu, aby se generální ředitel Souček zamyslel nad tím, jestli ten člověk je opravdu na správném místě,“ dodává Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Měla by předsedkyně Poslanecké sněmovny vyhovět petentům a přerušit styky se slovenskou Národní radou, sokud se slovenský parlament nevrátí do rodiny demokraticky jednajících zákonodárných sborů?
autor: Jiří Hroník
Voltra
