To že by podle Úsvitu mělo referendum závazně platit při jakékoliv účasti, zní prý lidovcům spíš jako provokace. „Záleží na formulaci. Podpora takového zákona je možná, ale musí mít nějaké parametry. Rozhodně nechceme referendum o každé ptákovině. Aby platilo při jakékoliv účasti, to mi přijde přehnané,“ řekl Právu předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

Šéf poslanců Úsvitu Radim Fiala prý už prozradil některé parametry zákona.  „Účast neřešíme. Referendum by se konalo a bylo by platné, ať by byla jakákoliv účast. Prostě i to, že někdo nehlasuje, je výrazem jeho názoru, jeho přesvědčení. To znamená, pokud by nešel někdo hlasovat, tak by řekl ano, tato otázka není pro mě tak podstatná a proto se referenda nezúčastním,“ uvedl Fiala. Tomio Okamura už dříve řekl, že by referendum mělo být závazné a týkat se všech témat, s výjimkou trestu smrti.

"Hnutí ANO se chce k návrhu vyjádřit až po výjezdním zasedání příští sobotu,“ sdělil Právu šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek.

ČSSD prý v zásadě návrh Úsvitu vítá. „O přijetí ústavního zákona o obecném referendu usilujeme už desítky let a není pochyb, že by takový zákon soc. dem. podpořila. Je to ústavní dluh, který je třeba schválit,“ řekl Právu senátor a stínový ministr spravedlnosti Jiří Dienstbier. Technické parametry, jako je například platnost při jakékoliv účasti, budou podle něj předmětem diskuse. „Mně osobně by to nevadilo. Volby jsou také platné při jakékoliv účasti a nikdo nezpochybňuje legitimitu volených zástupců,“ řekl Dienstbier.

Referendum není spásný lék

„S platností při jakékoliv účasti by se z referenda mohl stát nástroj, jak prosadit věci, které nebudou mít velkou podporu. Mohlo by to zvrátit systém rozhodování ve státě. Referendum není spásný lék, nejsme Švýcarsko,“ varoval místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek.

Pro uzákonění referenda je třeba ústavní většiny, tedy tří pětin zákonodárců. Úsvit tedy potřebuje ke svým čtrnácti poslancům sehnat dalších 106. Právo zjistilo, že pravice se staví spíše proti návrhu.