Základním předpokladem opakovaně konaných olympijských her měl být původně mír. Byla-li válka, nebyla olympiáda. Až v roce 1980, v dobách bipolárního světa, přišla první inovace, kdy polovina světa kvůli sovětskému vpádu do Afghánistánu o rok dříve, se olympijských her v Moskvě nezúčastnila. V roce 2008 přišel osudový zlom – v době slavnostního zahájení her v Pekingu gruzínský prezident Saakašvili nechal ostřelovat hlavní město Jižní Osetie.

O šest let později se konaly první Zimní olympijské hry v ruském Soči, což prosadil Putin, pokazil mu to převrat na Ukrajině, následným připojením Krymu v dubnu vypukla krvavá občanská válka na východní Ukrajině, která trvá dodnes.

• Původní zdroj ZDE

V únoru příštího roku se v Pekingu konají Zimní olympijské hry. Západ se již na ně začal v předstihu připravovat. Jako první se do inovace olympijské myšlenky pustil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Začátkem listopadu poslal do parlamentu návrh zákona „O přechodném období“, v němž pojednává o znovuzačlenění Doněcka, Luhanska, Sevastopolu a Krymu formou etnických čistek.

Rozumí se, že po zamýšlené úspěšné vojenské operaci, která obnoví územní celistvost Ukrajiny. K jejím východním hranicím stáhl 175.000 ozbrojenců, tedy polovinu ukrajinské armády. Ruská federace odpověděla rozmístěním asi sta tisíc vojáků podél svých západních hranic. Okamžitě jsme slyšeli o přípravách ruského vpádu na území Ukrajiny někdy kolem doby konání Zimních olympijských her v Pekingu.

Následovalo osobní jednání mezi Bidenem a Putinem. O obsahu a výsledcích rozhovoru skoro nic nevíme, nicméně se proslýchá, že Biden a Putin se dohodli, že se dohodnou. „Asi tomu tak bude, protože již den před jednáním Spojené státy vyhlásily politický bojkot olympiády v Pekingu, kvůli tomu, že Čína potlačuje lidská práva v Sin-ťiangu, Tibetu a Hongkongu,“ dodává Bašta

„Na základě výše popsaných historických zkušeností očekávám, že zahájení olympijských her mohou doprovázet přinejmenším rozsáhlé demonstrace ve zmíněných regionech. Ruská armáda se až do jara ze svých pozic u západních hranic Ruské federace nestáhne. Jedna zkušenost z roku 2008 jí stačí,“ uzavírá Bašta.