Složitější pravidla pro shazování vlády označuje koalice za "vyslovení konstruktivní nedůvěry". ODS, TOP 09 a Věci veřejné se k tomu zavázaly v koaliční smlouvě. Obdobný postup je běžný například v Německu, Španělsku, Polsku či Maďarsku.

Koalici jde podle deníku Právo o to, že s vyslovováním nedůvěry by se nemělo žonglovat, jak se komu zachce. "Přispělo by to k vyšší stabilitě vlády a moci výkonné jako celku, neboť sněmovna, které je vláda odpovědná, poměrně často jedná o vyslovení nedůvěry vlády, což politickou a ve svých důsledcích i ekonomickou situaci v ČR destabilizuje," píše v návrhu Peake.

Jen v nynějším volebním období totiž poslanci hlasovali o nedůvěře hned dvakrát, ještě častěji to pak bylo v období vlády Mirka Topolánka.

Lhůty a oslabení pravomoci prezidenta

Podle navrhované změny ústavy by už ale takový krok byl daleko složitější. Vedle shody na novém premiérovi chce novela zavést také periody, v nichž by bylo možné o nedůvěře hlasovat. V případě neúspěchu by mohli odpůrci vlády přijít s dalším návrhem nejdříve za půl roku. A pokud by chtěli hlasovat dříve, už by takový návrh musela předložit nikoli jen padesátka poslanců, ale osmdesátka. 

Chystaná změna ústavy by také mohla omezit pravomoci prezidenta. Po vyslovení nedůvěry vládě by už nebylo na hlavě státu, koho by sestavila pověřením nového kabinetu, ale musela by se řídit rozhodnutím poslanců, kteří by nového ministerského předsedu navrhli.

Ke schválení ústavní změny bude ovšem koalice potřebovat v parlamentu souhlas opozice. Podle Práva lze proto předpokládat, že se návrh prosadit nepodaří.

Psali jsme:

Nedělejte z hlasování o nedůvěře vlády folklor, varuje Němcová

Předsednictvo ČSSD schválilo návrh na vyslovení nedůvěry vládě

Vláda poslouchala půl dne nadávky. Hlasování o nedůvěře přežila