„Musíme nalézt východisko z těchto problémů a postoupit kupředu," naléhal na tiskové konferenci Macron, jehož země od ledna na půl roku přebírá roli předsednické země Evropské unie.

Šéfové maďarské a polské vlády Viktor Orbán a Mateusz Morawiecki ale kritiku počínání svých vlád odmítli.

„My se řídíme základní zásadou: co je dovoleno ve Francii či v Německu, musí být dovoleno i v jiných členských zemích EU, jinak půjde o diskriminaci. Nesouhlasíme s diskriminací. Jsme pro rovnost 27 členských států," prohlásil Morawiecki na adresu sporů o stav vlády práva, právního státu a nezávislosti soudů v Polsku. Evropská komise je už několik let s Varšavou v konfliktu kvůli polské soudní reformě, která podle unijní exekutivy zvyšuje politický vliv na soudní systém a omezuje jeho nezávislost.

Orbán ocenil otevřenost debaty s Macronem, který v Budapešti odhadl, že maďarská vláda se vzhledem k neochotě řešit zmíněné problémy před dubnovými parlamentními volbami nedočká peněz z unijních fondů.

„Jsme obětí politického vydírání, ale maďarská ekonomika je dost silná, aby vydržela i bez peněz z fondů EU. Maďaři neutrpí kvůli vydírání z Bruselu," prohlásil Orbán.

Vyčetl Bruselu, že „střílel Maďarsku do zad" za migrační krize v roce 2015. „Je nejvyšší čas, aby EU vyjádřila solidaritu vůči nám. Zatím jsme byli solidární jen my," řekl s tím, že Maďarsko by mělo dostat zpět „alespoň polovinu nákladů", které podle něj vynaložilo „na ochranu Evropy".

„Za ČR můžu říci, že my skutečně jsme solidární a to v činech," řekl český premiér v demisi Andrej Babiš a připomněl mise českých policistů i vojáků při ochraně hranic EU.

Macron, jehož země se po Novém roce chopí předsednictví v Evropské unii, zdůraznil zájem v tomto půlročním období postoupit vpřed i při řešení dalších problémů. „Je naším zájmem posunout vpřed problémy migrace. Schengen (společný prostor volného pohybu) potřebuje politické řízení a hlubokou reformu za francouzského předsednictví. Musíme zlepšit ochranu vnějších hranic Evropské unie a musíme řešit problém návratu těch lidí, kteří nemají právo zůstat v EU," prohlásil.

Ohledně nastávajících změn v evropské energetice slovenský premiér Eduard Heger zdůraznil, že „vždy musíme hledět na únosnost opatření" a „musíme poskytnout ochranu nejslabším". K udržitelným zdrojům jednoznačně patří energie z jádra, upozornil. Francie jadernou energetiku podporuje, na rozdíl od Německa či Rakouska.

Jádro zůstává klíčové i pro Českou republiku, přitakal šéf české vlády Babiš a zdůraznil, že není možné, aby emisní povolenky byly předmětem spekulací. „Povolenky jsou daň za emise. Nelze s nimi spekulovat. To není burza. ČR a Polsko budou na dalším summitu EU naléhat na změnu (příslušné) směrnice EU. Nelze připustit, aby (spekulace) měly dopad na průmysl," zdůraznil. Ocenil, že francouzský host sdílí názor, že nelze emisní povolenky rozšířit i na domácnosti a auta.

Morawiecki poukázal i na vysoké ceny plynu z viny ruského koncernu Gazprom, na což by měla EK reagovat. Navázal na Babiše při kritice umělého růstu cen emisních povolenek. „To se promítá do růstu inflace, jejíž míra je nejvyšší za čtvrt století," prohlásil a slíbil, že Polsko na summitu EU nastolí požadavek přebudovat celý systém emisních povolenek, aby nepodléhal spekulativním útokům.

Poděkoval také za solidární podporu Polsku, které podle něj na své hranici s Běloruskem chrání i východní hranice EU a NATO. „Musíme zabránit používání lidí jako živých terčů proti Evropské unii, jak činí (běloruský vůdce Alexandr) Lukašenko," řekl.

Ostatní premiéři se na tiskové konferenci loučili s Babišem, který ale upozornil, že až do pátečního jmenováni nové vlády zůstává českým premiérem, rozloučí se ve čtvrtek na summitu EU.