Vláda ve středu schválila balíček ke konsolidaci veřejných financí. Zároveň se šetřením však byl schválen návrh na úpravy počtu pracovních míst ve státní správě. Jejich počet se má navýšit o 160, jak zmínila moderátorka Jana Bobošíková, a prostředky na platy zaměstnanců se také mají navýšit. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) vše obhajuje s tím, že některá místa mají být placena z evropských peněz. Podle právníka Ondřeje Dostála toto není cesta k úsporám. „Cestou k úsporám je především zredukovat zbytečné agendy a byrokracii, která lidi zatěžuje a stát stojí peníze. Nabírat nové úředníky, nadto při spoléhání se na peníze z Evropské unie, které mohou dojít, je určitě špatně,“ řekl právník Dostál.

V souvislosti s tím ještě připomněl ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL), který oznámil snižování důchodů a prodlužování věku odchodu do důchodu. „Stát se musí více starat o to, aby jeho průmysl hospodářský prosperoval, a skutečně aby bylo z čeho těm lidem to, co si zasloužili, dávat,“ sdělil svůj názor Dostál.

Bobošíková ke konsolidačnímu balíčku ještě připomněla, že vláda hodlá od 1. ledna 2024 zvýšit rodičovský příspěvek o 50 tisíc korun u jednoho dítěte, o 75 tisíc u více dětí. Nárok na zvýšení mají rodiče dětí narozených po 1. lednu 2024, zároveň se však zkracuje doba pobírání tohoto příspěvku ze 4 let na 3 roky. Podle Dostála se jedná o „diskriminační řešení“ od pětikoalice.

„Bohužel, pětikoaliční vládnutí funguje tak, že každá z pěti stran se snaží pro své specifické skupinky uhrát nějaké body a nezajímá je, co si o tom myslí ostatní, a tím pak vznikají v podstatě diskriminační řešení, jako je tohle, které prostě některým rodičům ty peníze přizná, a jiným ne,“ řekl. A dodal, že on sám neuznává za dobré ani zkracování lhůty vyplácení.

Nepopularitu současné vlády a jejích ministrů si vysvětluje jejich určitým odtržením od reality svých spoluobčanů. Vláda, která by se o lidi více zajímala, by balíček sestavila dle Dostálova názoru lépe. „Myslím si, že vláda, která by se ohlížela na lidi, by určitě ušila ten balíček citlivěji, zejména by se dívala na to, jak lidem nekomplikovat život a současně tím ušetřit peníze,“ řekl.

K tomu Bobošíková připojila citát někdejšího prezidenta USA Ronalda Reagana: „Vykopněte vládu, která lidem snižuje životní úroveň,“ citovala.

Z ústavněprávního hlediska však podle Dostála neexistuje možnost, jak tuto vládu „vykopnout“, dokud bude mít 108 poslanců. K ukončení této vlády a k předčasným volbám by mohlo dojít pouze v případě, že by si jedna z koaličních stran uvědomila, že účast ve vládě ji pohřbívá. „To však neznamená, že by se občané neměli shromažďovat a že by neměli poslouchat, jaké jsou alternativy k vládní politice, protože to budeme potřebovat v těch příštích volbách roku 2024 i v těch parlamentních.“

Dalším tématem v Aby bylo jasno se stala smlouva DCA, o obranné spolupráci mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými, která v Česku způsobila spoustu kontroverzí předně ve spojení s budováním americké vojenské základny na českém území. Bývalý prezident Miloš Zeman na toto téma sdělil, že by o smlouvě nechal vypsat referendum. Bobošíková připomněla, že ministryně obrany Jana Černochová (ODS) tvrdí, že budování americké základny na českém území možné není.

Dostál ke smlouvě a k možném vzniku vojenské základny USA na území České republiky upozornil, že americké vojenské síly můžou užívat všech 11 prostorů uvedených ve smlouvě ke skladování zbraní i k umístění vojáků, což dle jeho mínění pojem základny naplňuje. Druhou věcí však je, zda američtí daňoví poplatníci nákladnou základnu budou chtít zrovna v České republice zřizovat. „Ale pokud by se tak rozhodli, tak ta smlouva to umožňuje, parlament jim licenci dá. Pokud by se paní Černochová takto rozhodla, tak může dokonce americká armáda mít výlučné právo ty prostory užívat a navést si tam, co chce,“ vysvětlil právník.

Bobošíkové také sdělil, že porovnal českou dohodu s USA s maďarskou dohodou s USA, přičemž ta maďarská „výrazně více chrání suverénní zájem Maďarska“. Konkrétně se liší od té české v tom, že si maďarská armáda ponechává velení nad prostory, které americkým vojenským silám dávají k dispozici. „V české verzi takto silná ochrana suverenity a kontroly české armády chybí. Myslím si, že toto v té smlouvě mělo být a bylo by dobré o tom občanům více říci, a jít třeba i cestou referenda, jak navrhoval exprezident,“ souhlasí Dostál se Zemanem.

Ke skladování zbraní ještě Dostál doplnil, že ve smlouvě není nic o tom, jaké zbraně v českých prostorách budou skladovány. Nejsou tak vyloučeny ani jaderné zbraně. „Nikde tam není vyloučeno, že by to nemohly být zbraně hromadného ničení a munice jaderná,“ poznamenal právník. Zmínil však, že není jisté, zda by to bylo v souladu s dohodami o „nešíření jaderných zbraní“, protože ve smlouvě DCA nejsou tyto české zákony zmíněny.

Evropská unie počítá s tzv. „povinnou solidaritou“ členských států u migrační politiky. Migrační pakt podle ministra vnitra Víta Rakušana nabízí spravedlivé řešení migrace. Podle Bobošíkové však tato solidarita v praxi pro Českou republiku znamená, že za každého odmítnutého migranta Česká republika zaplatí 22 tisíc eur ročně. Rakušan na toto téma sdělil, že toto se České republiky zatím netýká, když ČR přijala uprchlíky z Ukrajiny.

Rizika tzv. migračního paktu vidí i Dostál, a to zejména v tom, že Evropská komise bude mít právo na každý rok nově vymezit rozsah povinné solidarity, může to tedy být daleko více, než ‚jen“ 30 tisíc uprchlíků. „Rizikem migračního paktu je, že dává bruselským orgánům právo pro každý další rok vymezit rozsah té ‚povinné solidarity‘,“ řekl Dostál, že to vůbec nemusí zůstat na 30 tisících uprchlících na Evropskou unii. V rozhodnutí Evropské komise budou zvažovány i náklady a povinnosti jednotlivých států. „To znamená, že Komise může, ale nemusí, zohlednit to, že tady máme ukrajinské uprchlíky,“ vysvětlil Dostál s tím, že za situace, že tu třeba příštím rokem již ukrajinští uprchlíci nebudou pobývat, bude muset Česká republika „v plném rozsahu přispívat na to, co se děje na jižních hranicích Evropské unie, kterou si tamní státy neumějí pořádně ohlídat“.

Zaplatit za každého odmítnutého uprchlíka 22 tisíc eur k řešení toho problému nepomůže, potřebná je změna politiky vůči výchozím státům migrace, míní Dostál, aby se dopomohlo ke stabilitě těchto zemí a lidé aby z nich nadále neodcházeli.

Nedostatek léků dále podle Bobošíkové sužuje Českou republiku a zeptala se tedy na toto Dostála, který se specializuje právě na oblast vztahů práva a zdravotnictví. Ten Bobošíkové vysvětlil, že v rámci evropského jednotného trhu reexport není nelegální. „Reexport léků jako takový není nelegální, je to vlastnost evropského trhu,“ řekl Dostál. Členské státy však mají právo u některých nedostatkových léků dostat výjimku z pravidla jednotného trhu a tím zakázat jejich vývoz. „Neboli to, co už se dodalo do České republiky, nemůže být vyvezeno,“ řekl právník.

Vládě ČR Dostál vyčítá, že tuto možnost dostatečně nevyužila. Vývoz léků může regulovat Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), což je podřízená organizace Ministerstva zdravotnictví ČR.