Postoj k Ukrajině a k rusko-ukrajinskému konfliktu se v Evropě různí. Zatímco země jako Polsko a Česko se snaží pomáhat vládě prezidenta Zelenského ze všech sil a stejně tak horlivě přistupují i k sankcím, Německo je v tomto ohledu mnohem zdrženlivější. A také Maďarsko.

To například nehodlá zasílat na Ukrajinu zbraně a ani dovolit, aby přes jeho území byly zbraně do země dováženy. „Případná dodávka zbraní z Maďarska by směřovala na Zakarpatsko a konvoj by se mohl stát terčem útoku. Tímto způsobem bychom nechtěně zanesli válku i tam, kde ještě není,“ uvedl Orbán v rádiu Kossuth na začátku března. Pomoc uprchlíkům však začal organizovat hned. „V Bruselu jen mluví a národní státy jednají. Pokud bychom čekali na Brusel, situace na hranicích by byla vážná,“ řekl.

Od té doby se pozice vyjasnily. 15. března na výročí revoluce a války za nezávislost z roku 1848–1849 premiér Orbán obvinil opozici (které říká souhrným názvem Levice – pozn. red.), že chce zatáhnout Maďarsko do války. „Levice ztratila kontakt s realitou a slepě by nás zatáhla do kruté, dlouhé a krvavé války. Levice chce poslat maďarské vojáky a maďarské zbraně na frontu. To nepřipustíme, nedovolíme Levici zatáhnout Maďarsko do války. Nedovolíme Levici udělat z Maďarska vojenský cíl, udělat cíl z Maďarů v Maďarsku a Podkarpatské Rusi. My, Maďaři, dobře víme, kdo by z takové války těžil. Jsme dostatečně silní, abychom odolali plánům Levice a válečných štváčů stojících za nimi,“ pronesl.

Lídr spojené opozice už za tato slova na Orbána podal trestní oznámení, řka, že jde o nepravdivé obvinění. Důvodem, proč Orbán tento postoj Péteru Márki-Zayovi přisuzuje, je zřejmě interview pro pořad Partizán, ve kterém dotyčný řekl: „Kdyby se Maďarsko nechovalo jako Putinův agent, tak by jako člen NATO přirozeně mohlo poskytnout různé druhy pomoci Ukrajině, a to jakýmkoliv způsobem by aliance svým vnitřním procesem rozhodla.“ Již dříve pak řekl, že pokud by NATO požádalo, pak by mělo Maďarsko poslat vojáky, ale dodal, že tato situace není na stole.