U příležitosti 25. výročí ustavující schůze Senátu promluvil stávající předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS) a popřál horní komoře parlamentu, aby se i v budoucnu senátoři chovali rozvážně a aby neohýbali hřbet tam, kde už ho jiní ohnuli.

• Psali jsme: Senát se stal hrází proti populismu, řečnil na oslavách Vystrčil

Po Vystrčilovi promluvil také jeden z jeho předchůdců - český expremiér, někdejší předseda Senátu a jeden z tvůrců Ústavy ČR Petr Pithart. K řečnickému pultíku dorazil se stužkou v ukrajinských barvách a vedle senátorek a senátorů pozdravil také Věru Kuberovou, vdovu po dlouholetém senátorovi a také někdejším předsedovi Senátu, který zemřel ve funkci náhle v lednu 2020.

„Rusko a v poslední době snad i Čína nemálo našich lidí jaksi přitahovaly. Ti lidé se ale nikdy nechtěli stěhovat do Ruska nebo dokonce do Číny a žít tam. Rozumím tomu tak, že to byla, či je spíše obava ze Západu, než obdiv či láska k východu, která jejich postoje formulovala. Obava před náročností osobního, občanského, profesního života, oproti lážo plážo lido-demo,“ poznamenal v narážce na tzv. lidové demokracie, které se ve střední a východní Evropě rodily už po druhé světové válce pod diktátem Sovětského svazu. Dnes za vzor tzv. lidové demokracie vydává samu sebe komunistická Čína.

Lidé, kteří vzhlížejí k východu podle Pitharta dávají přednost pohodlnějšímu životu v autoritářsky naladěných režimech, pohodlnějšímu životu z hlediska osobní zodpovědnosti.

„Ta náročnost je dána úplně jiným rozuměním svobodě na Západě, která je tam neodmyslitelně spjata s osobní odpovědností. Odpovědností v životě profesním, osobním, existenčním, existenciálním. Na východě všechna důležitá rozhodnutí lidé víceméně ochotně přepouštějí úřadům, eráru, vůdcům. Žijí pak bez starostí jako dospělé děti. Jako mamánkové. Mají své jistoty, ale žijí v nich bez svobody. Svoboda jim nikdy nebyla kýženou metou,“ upozornil Pithart.

Připomněl, že před cestou po boku Ruska varoval už Karel Havlíček Borovský, T. G. Masaryk, Milan Rastislav Štefánik a další osobnosti. Nakonec před Ruskem varovali také Pavel Tigrid a Václav Havel.

Proti nim v Česku stáli první československý premiér Karel Kramář, Eduard Beneš a v neposlední řadě také exprezident Václav Klaus a stávající prezident Miloš Zeman.

Ruská invaze na Ukrajinu však ukázala, který z těchto táborů byl blíže pravdě.

Poté se sklonil před Jaroslavem Kuberou, který se rozhodl odletět na ostrov Tchaj-wan, ostrov, který se považuje za svobodný stát, ale který Čína považuje za svou provincii. Pithart připomněl, že Kubera kvůli této cestě čelil velkému tlaku ze strany Hradu i čínské ambasády a s vědomím těchto výhrůžek chtěl zodpovědně rozhodnout. Ale nakonec na něj v této těžké hodině sáhla smrt.

„Byla to oběť. Jeho osobní oběť, která pohne dějinami,“ upozornil Pithart s tím, že bez osobních obětí často nelze dělat velké věcí. „Náš ukecanej Jarda umřel za svou věc,“ zvolal v jednu chvíli Pithart.

A poděkoval Miloši Vystrčilovi za to, že nakonec na Tchaj-wan vyjel. „Miloš okamžitě pochopil, že smrt kolegy byla cenou za jeho názorovou pevnost. Na Tchaj-wan odjel. A to byl začátek obratu české zahraniční politiky."

I Jaroslav Kubera nese podle Pitharta svůj podíl na tom, že dnes stojíme po boku Tchaj-wanu i hrdinně bojující Ukrajině. „Jsem na dnešní Senát hrdý. Ať žije svobodný Tchaj-wan. Sláva bojující Ukrajině,“ zvolal Pithart. „A teď zatleskejme Jaroslavu Kuberovi,“ požádal ještě všechny.

A přišel dlouhý potlesk všech přítomných. Potlesk ve stoje.

Dědictví prvního přesedy Pitharta žije v Senátu dodnes. Například předseda Vystrčil otevřeně přiznává, že se s ním radí.

A také v Komisi pro Ústavu, která se proslavila kolem kauzy „Zemanova nezpůsobilost“. Tajemníkem komise je už od Pithartových časů jeho kolega z Právnické fakulty Vojtěch Kysela.